Otravy včelstev
Otravy včelstev způsobené přípravky na ochranu zemědělských plodin
Jak postupovat, krok za krokem ...
1) Chovatel má podezření na možnou otravu včelstev.
2) Ohlášení chovatelem – chovatel nahlásí ihned podezření na místně příslušnou krajskou veterinární správu, případně Městskou veterinární správu v Praze Státní veterinární správy (dále jen „KVS“), i pokud si není otravou jistý.
Nejlépe zavolat na ústřednu KVS, v pracovní dny od 7:15 do 15:45 jsou funkční pevné linky KVS. Mimo uvedený čas jsou v provozu krizové linky pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace. Chovatel uvede aktuální umístění včel (platí především v případě kočovných stanovišť).
3) KVS oznámí podezření příslušnému rostlinolékaři ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), poté následuje šetření (kontrola) na místě. Na stanovišti musí být přítomen chovatel.
4) Šetření na místě – na stanoviště včelstev přijede úřední veterinární lékař SVS, dále jen „ÚVL SVS“) a také rostlinolékař ÚKZÚZ. ÚVL SVS vyloučí jinou příčinu úhynu (jako je např. varroáza, mor, úmyslná otrava aj). Chovatel musí mít doklad o umístění včelstev, ten je velmi důležitý (tj. hlášení stanovišť do 28. února na příslušné obecní úřady).
5) ÚVL SVS shledal, že mohlo dojít k úhynu na základě použití pesticidů. V tomto odůvodněném případě odebere vzorky. Jsou odebrány vzorky včel a porostu, které musí být odebrány oficiálně (úřední odběr). Rostlinolékař odebere vzorek porostu (cca 200 g) a bude zjišťovat informace o stanovišti. V součinnosti s ÚVL SVS se budou dále snažit zjistit, kdy a kde se ošetřovalo (ráno, večer apod.), počasí, jak silná byla včelstva, skutečný počet včelstev atd. ÚVL SVS provede na místě kvalifikovaný odhad úhynu (uhynuly jenom létavky, polovina včelstva apod.).
6) ÚVL SVS sepíše protokol o kontrole. Chovatel protokol podepíše, případně se pořídí fotodokumentace stanoviště.
7) Odebrané vzorky jsou prostřednictvím svozových linek státních veterinárních ústavů odvezeny do laboratoře Státního veterinárního ústavu Praha. Od aplikace přípravku na pozemek do předání vzorku laboratoři nesmí uplynout delší doba než 72 hodin. Pro volbu metody analýzy je důležité i hlášení rostlinolékaře. Sloučenin, které se používají na ošetřování porostů, je veliké množství. Výsledek (laboratorní protokol) laboratoř posílá KVS. KVS dále komunikuje zjištěné informace s rostlinolékařem.
8) Pokud se léčivá látka nalezne v rostlinách i ve včelách (tzn., že existuje příčinná souvislost), vydá KVS závěrečnou zprávu. Výsledek šetření je předán chovateli a rostlinolékaři.
9) Po vydání závěrečné zprávy KVS s šetřením končí, další postup provádí rostlinolékař.
10) Rostlinolékař stanoví, jestli došlo k porušení rostlinolékařského zákona.
MVDr. Pavel Texl, Státní veterinární správa
