2. 5. 2024
V současné době je velmi aktuální téma oddělky – nová včelstva. Na jedné straně máme početnou skupinu včelařů postižených opakovanými ztrátami včelstev, stále přibývají noví začínající včelaři. Zejména po zimách s velkými úhyny je velký zájem o vyzimované oddělky. Na druhé straně řada větších včelařů přešla od nejisté produkce medu k jistotě vylepšení ekonomiky cestou prodeje nových včelstev. Vytváření nových včelstev by mělo být součástí zootechniky bez ohledu na velikost našeho včelařského hospodářství.
Odjakživa se včelstva rozmnožovala rojením. Divoce žijící včelstva si vybírala dutiny velikosti asi jednoho nástavku 39 × 24 a vícekrát do roka se rojila. Dokud nebyla známá jiná metoda množení včelstev, byla tato vlastnost velice ceněná. Ve sto let starých inzerátech najdete nabídky typu „Nabízím včelstva, výbornérojilky“. Včela kraňská má sice dlouhodobým výběrem částečně potlačenou rojivost, ale stačí souběh rychlého jarního rozvoje a poté studeného deštivého období a některá včelstva v těchto podmínkách přecházejí do rojové nálady. Naštěstí se dají razantním oslabením nebo jinými protirojovými opatřeními z rojové nálady dostat. Někdy sami včelaři zužitkováváním rojových matečníků provádějí nechtěný výběr na rojivost. Roje velmi intenzivně staví, bývají to krásná nová včelstva, ale ztráta medného výnosu je tak velká, že rojení dnes bereme jako nežádoucí vlastnost.
Mnohem výhodnější je rozmnožovat včelstva cíleně oddělky nebo smetenci. Tvorbu oddělků časově plánujeme do období, kdy včelstva dosahují vrcholu rozvoje a začne převažovat zavíčkovaný plod. Většinou to bývá po polovině první hlavní snůšky, například z řepky nebo ovocných stromů. Pokud bychom začali dělit včelstva, která nejsou dostatečně rozvinutá, podtrhneme je v rozvoji a budou to celé jaro dohánět. Časově tomu obvykle odpovídá první nebo druhá polovina května, letos s časovým posunem klimatu o tři týdny dopředu bychom mohli začít už v polovině dubna. Vytvoření oddělku zároveň funguje jako významné protirojové opatření.
Připravíme si vhodné nádoby: můžeme použít rezervní nástavek s nízkým dnem nebo styrodurový plemenáč. Nástavek má výhodu dostatečného prostoru pro růst oddělku a krmení, v plemenáči je zase výhodou výborná tepelná izolace a jeho snazší přemisťování.
U raných oddělků vystačíme s odebráním jednoho plástu zavíčkovaného plodu ze včelstva. Čím pozdější termín vytváření zvolíme, tím větší množství plodu je potřebné do oddělku použít. Poslední oddělky můžeme vytvářet do konce června ideálně o síle tří až čtyř plodových plástů. Pokud budou zůstávat oddělky na stano- višti, kde jsme je vytvářeli, vrátí se většina létavek zpět do původních úlů a oddělky zeslábnou. Aby zbylé včely uhřály vložený plod, je dobré přisypat z tolika dalších plodových plástů úlové včely, kolik plodových plástů odebíráme. Pozor na riziko smetení staré matky – zde oceníme práci s označenými matkami. Lepší varian- ta je převézt vytvořené oddělky na nové stanoviště, od původního vzdálené alespoň pět kilometrů. Podmínkou je ovšem platné negativní vyšetření na původce MVP. V tomto případě zůstanou v oddělku i létavky a nastává mnohem lepší rozvoj. Dále je zapotřebí přidat zásobní plást a celý oddělek důkladně zateplit například zužovací styrodurovou přepážkou.
Zásadní otázka je, jakou matku do od- dělku použijeme. Ideální by bylo zakoupit a přidat již oplozenou mladou matku, ale ve šlechtitelských chovech nebývají matky v průběhu května k dispozici v dosta- tečném počtu. Častější varianta je použití zralého matečníku den před vylíhnutím, který můžeme zakoupit rovněž u chovatelů matek během celé chovné sezony. Nemusíme se ale bát rozmnožovat náš vlastní plemenný materiál: pokud máme na včelnici včelstvo vynikajících vlastností, stačí 11 dnů před datem vytváření oddělků nalarvit sérii ze čtyřdenních larev, vložit do chovného včelstva při matce nebo do osiřelce a budeme mít k dispozici nadbytek vlastních matečníků. V případě zakoupení otevřených matečníků nedoporučuji ihned vytvářet oddělky s jejich použitím, přece jenom je péče o plod v oddělku trochu slabší a je lépe nechat dochovat matečníky v chovném včelstvu do stadia před líhnutím. Matečník umístíme do nejhustěji obsednuté uličky, například mezi dva plodové plásty, doprostřed horní třetiny plástu. Případně můžeme matečník vložit mezi horní loučky dvou plodových plástů. Nouzová varianta, kdy si včely samy narazí matečník na otevřeném plodu, nedává záruku kvalitní matky.
Dva dny po termínu líhnutí matky provedeme kontrolu vložených matečníků. Má-li matečník pravidelně otevřené víčko jako víčko od konzervy, je vše v pořádku, matka se vylíhla a běhá někde po plástu. Hledání neoplozené matky je zbytečné, určitě bude přítomna. Pokud je matečník vykousaný z boku, vložili jsme nechtěně do oddělku starou matku a původní osiřelé včelstvo si již narazilo nouzové matečníky. Bohužel je možná, i když velmi zřídka, také třetí varianta, že matečník je ve stáří 18 dnů ještě nevylíhnutý. Zde většinou došlo k poškození matky během vývoje a je zapotřebí doplnit do oddělku nové plemenivo.
Mladá matka dosahuje říje ve věku 5–6 dnů od vylíhnutí. Na snubní let vylétá za hezkého počasí s teplotami nad 20 °C odpoledne (říkáme, že musí vidět kousek modrého nebe) mezi 13. a 17. hodinou letního času. S jistotou zamíří na trubčí shromaždiště a je oplozena šesti až deseti nejvýkonnějšími trubci. Pokud je studené, deštivé nebo větrné počasí, matky se snubními lety vyčkávají. Jeden nebo dva týdny navíc nehrají roli, ale při delší nepřízni počasí dochází k poškození, trubcokladnosti nebo ztrátám matek. Při ztrátě matky se objeví klasické příznaky bezmatečnosti, po čase začínají klást trubčice. I zde je možné ještě zkusit zachránit oddělek vložením dalšího zralého matečníku.
Po rozkladení je vhodné matku označit barvou příslušného roku (v roce 2024 zelenou). Pak už následuje postupné rozšiřování a podněcování malými dávkami krmiva, aby se oddělek co nejvíce rozvinul. V průběhu července nebo srpna ho můžeme použít na zcela bezpečnou výměnu matky připojením oddělku, nebo ho přeléčíme, nakrmíme a zazimujeme do příštího roku jako velmi potřebné záložní včelstvo.
Další možností je vytváření nových včelstev pomocí smetenců. Tato metoda se používá například pro přidávání velmi cenných matek, nebo pokud máme k dispozici oplozené matky a větší množství dělnic po skončené snůšce. Na rozdíl od tvorby oddělků ji můžeme použít i mnohem později, zhruba do konce července. Do rojáku zavěsíme na víko ve vyjídací klícce mladou matku. Ze dvou a více včelstev ometáme z každého z plodových plástů přibližně kilogram včel, při vytváření záložních včelstev použijeme často včely z rušených medníků. Dáváme pozor, abychom nesmetli starou matku. Ideální hmotnost je dva až tři kilogramy včel. Poté umístíme smetenec do chlad- ného a temného sklepa a přikrmujeme litrem cukerného roztoku, například lahví s prosakovacím víčkem. Smetené včely se scelí s matkou a vznikne vlastně umělý roj. Ten navečer třetí den usazujeme do připraveného úlu vystrojeného soušemi nebo mezistěnami. Na kilogram včel počítáme tři až čtyři souše nebo mezistěny. Nezačneme ihned přikrmovat, den počkáme na zalétání včel a postupně zvyšujeme krmné dávky, aby včelstvo postavilo potřebný počet mezistěn.
Obě uvedené metody rozmnožování včelstev nám pomůžou vytvořit potřebná nová včelstva a současně zejména tvorba oddělků významně snižuje riziko vyrojení včelstev.
Ing. Oldřich Veverka