3. 10. 2022
Intenzivní noční svícení, označované jako světelné znečištění, má citelný dopad na aktivity nočních živočichů a promítá se i do aktivit hmyzích opylovatelů. Dosud se vědci soustředili na efekty světleného znečištění na opylovatele, kteří jsou aktivní v noci. Nyní se však ukázalo, že noční osvětlení rostlin má vliv i na aktivity denních hmyzích opylovatelů.
Lidská sídla obklopuje „světlená mlha“. Lidé svítí doma i na ulicích. Osvětlené jsou parky, hřiště, parkoviště, historické památky i důležité veřejné budovy. Každým rokem se plochy vystavené přímému umělému osvětlení zvětšují o dvě až šest procent. A jas už osvětlených ploch roste podobným tempem. Dopady na přírodu jsou nemalé. Dobře jsou prostudované u tažných zpěvných ptáků, kteří táhnou v noci. Nad silně osvětlenými městy ztrácejí orientaci a narážejí do budov s rozsvícenými okny. Někteří netopýři se slétají k pouličním lampám a hodují tam na hmyzu nalákanému světlem. Jiné netopýry však světlo odpuzuje a ti z okolí měst mizí.
Světelné znečištění má dopady i na život hmyzích opylovatelů. Například květy pcháče zelinného (Cirsium oleraceum) lákají ve dne včely a čmeláky a po setmění se k nim slétají noční motýli. Motýli se však vyhýbají květům v blízkosti lamp pouličního osvětlení a včely a čmeláci tento výpadek nočního opylení nedokážou nahradit. Na lokalitách se silným světelným znečištěním se tak na pcháčích urodí méně semen. Efekty světelného znečištění jsou však komplikované a některým druhům flóry naopak svědčí. Silenka širolistá (Silene latifolia) byla na pokusných plochách vystavených celonočnímu osvětlení opylena lépe než na plochách, kde v noci vládla tma.
Překvapivé zjištění přinesl výzkum švýcarských vědců vedených Evou Knopovou z curyšské univerzity. Ve studii publikované ve vědeckém časopise Nature Communications zjistili, že noční světelné znečištění má nezanedbatelný vliv na denní opylování rostlin hmyzem.
Louky ve světle lamp
Vědci použili běžné lampy pro pouliční osvětlení a v noci vystavovali jejich světlu šest přírodních luk. Dalších šest luk ponechali v přirozeném světelném režimu bez nočního osvětlení. Na všech plochách pak sledovali jednadvacet běžných rostlinných druhů a zároveň i opylovatele z řad brouků, dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu.
Některé rostliny vystavené nočnímu světlu byly ve dne navštěvovány hmyzími opylovateli o poznání méně, jiné se naopak těšily z průkazně lepšího opylení. Například mrkev obecná (Daucus carota) vystavená nočnímu světlu byla ve dne navštěvována hmyzem více. Tento posun padal na vrub dvoukřídlého hmyzu, který své denní návštěvy na mrkvi výrazně zvýšil. Blanokřídlý hmyz své návštěvy mrkve vystavené nočnímu osvětlení mírně omezil. Naopak v noci osvícené chrpy byly ve dne lákavější pro blanokřídlý hmyz, zatímco brouci a dvoukřídlí k nim cítili mírnou averzi. Řada rostlin, např. kozlík lékařský (Valeriana officinalis) nebo turan roční (Erigeron annuus), ztrácely na přitažlivosti u všech tří skupin hmyzích opylovatelů.
Hypotetická vysvětlení
Knapová a její spolupracovníci nabízejí zatím jen hypotetická vysvětlení pozorovaného efektu světelného znečištění. Připomínají, že noční osvětlení narušuje chod vnitřních biologických hodin rostliny. Z jiných experimentů je známo, že rostliny, kterým genetici zásahem do dědičné informace vyřadili vnitřní biologické hodiny z činnosti, byly hmyzem hůře opylovány. Je možné, že rostliny vystavené nočnímu světlu mají pozměněné fyziologické procesy a v důsledku toho pak mohou měnit produkci těkavých látek v květech. Pozměněná vůně květů může hmyz lákat, ale také odpuzovat.
Noční osvětlení může zvýšit aktivitu býložravých živočichů. To je známé například u škvora obecného (Forficula auricularia), který na osvětlených plochách v noci konzumuje mnohem více rostlinné hmoty. Takto poškozené rostliny jsou pak pro denní hmyzí opylovatele méně atraktivní.
Svou roli mohou sehrát i změny v aktivitě nočních opylovatelů. Ti mohou na jedné straně své aktivity zvýšit, protože osvětlené květy lépe najdou. Mohou však mít s hledáním květů také potíže, protože vlnová délka světla z lamp může ovlivnit vlnovou délku světla, které se odráží od květů. Pro zrak hmyzích opylovatelů pak květ získá jinou, méně nápadnou barvu, a hmyz ho tedy buď nepozná, nebo přehlédne.
„Dospěli jsme k závěru, že dopady umělého osvětlení v noci se neomezují jen na noční dobu, ale mohou se projevovat i přes den, a to změnou interakce druhů, jako je opylení, a potenciálně i změnou funkcí ekosystému, které na těchto interakcích závisí. To je alarmující zjištění vzhledem k tomu, že denní hmyzí opylovatelé jsou už tak v důsledku globálních změn vystaveni mnoha stresorům,“ píší autoři v závěru studie.
Jaroslav Petr
Zdroj: Giavi, S., Fontaine, C., & Knop, E. (2021). Impact
of artificial light at night on diurnal plant-pollinator
interactions. Nature communications, 12(1), 1-5.