8. 9. 2022
Obávaný škůdce včel podnikl již v minulém roce smělý výpad na sever Německa. Jeho postup je ještě rychlejší, než se včelaři obávali. Tento invazní druh navíc okupuje i oblasti, kde by mu to podle předpokladů expertů nemělo svědčit.
První vlaštovka
Německá firma Neumann & Müller nemá se včelařením mnoho společného. Zabezpečuje technické zázemí pro koncerty, sportovní podniky, konference a další velké společenské akce. Přesto se k ní na podzim loňského roku upírala pozornost včelařské obce nejen z Německa. V jedné z hal hamburské pobočky totiž zaměstnanci chytili podivný exemplář blanokřídlého hmyzu, který přírodovědci v čele Martinem Husemannem z Centrum für Naturkunde určili jako dělnici sršně asijské (Vespa velutina). Vědci o tom nyní informovali na stránkách vědeckého časopisu Evolutionary Systematics.
Firma Neumann & Müller nepřijala v době před zachycením sršně žádnou zásilku či náklad ze zemí či oblastí, odkud už byl výskyt sršně asijské hlášen. S vysokou pravděpodobností tedy dělnice nebyla importována, takže podle všeho představuje příslovečnou první vlaštovku v invazi sršně asijské na sever Německa. Je tedy možné, že se do této oblasti sršně dostaly vlastními silami a že zde už dokonce hnízdí.
Zatím byl výskyt sršně asijské pozorován jen na jihu Německa, konkrétně ve spolkových zemích Falcko-Porýní, Bádensko- Württembersko či Hesensko. Sršeň asijská obsazovala nová území tempem zhruba osmdesát kilometrů ročně, což pro invazní druh rozhodně není málo.
Skok z jihu Německa na sever země je však ve srovnání s tím úctyhodný a odborníci ho berou jako důrazné varování a připomínku toho, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře.
Průnik sršně asijské do oblasti Hamburku je překvapivý i proto, že tamější podmínky už by jí neměly příliš svědčit. Pro české včelaře to znamená, že invaze tohoto vetřelce je pravděpodobně blíže, než jsme si mysleli, a že se může uchytit i tam, kde s tímto zástupcem tropické fauny nepočítáme.
Hrozba postupu
Sršeň asijská je doma v tropech jihovýchodní Asie, kde její areál výskytu sahá od severovýchodní Indie přes jižní, jihozápadní a centrální Čínu, Hongkong, Tchaj- wan, Myanmar, Thajsko, Laos, Vietnam, Malajsii až po Sumatru, Jávu, Malé Sundy a Timor. V Evropě byl první exemplář spolehlivě identifikován v roce 2005 ve Francii. Následně se ukázalo, že šlo o sršně z hnízda importovaného s keramikou z východní Číny.
Sršeň asijská velmi rychle osídlila většinu Francie, části Španělska, Portugalska, Belgie, Itálie, Nizozemska, Velké Británie a jihozápad Německa. Podle stávajících modelů a analýz zřejmě rychle obsadí celou Británii a Nizozemsko.
Pro evropský chov včely medonosné představuje vpád sršně asijské velkou hrozbu. Její larvy potřebují potravu vydatnou na proteiny. Při zakládání kolonie jim ji shání matka, později přebírají tuto úlohu dělnice. Čerpají živočišné bílkoviny z nejrůznějších zdrojů a do hnízda je nosí zformované do pelet. Využívají tak třeba jatečné odpady nebo odpady z lovu ryb. Často však loví jiné členovce. Analýzy pelet přinášených dělnicemi sršně asijské do hnízda ukázaly, že jednu až dvě třetiny všech pelet tvoří tělíčka včel.
V domovině sršně asijské celkem úspěšně čelí jejím útokům včela východní (Apis cerana). Ta si k tomu stačila během dlouhého soužití se sršní vyvinout celou řadu účelných strategií. Ale včela medonosná (Apis melifera) je v tomto ohledu evolučně „nezkušená“ a brání se útokům jen chabě. Hlavní „lovecká sezona“ sršně asijské trvá od léta do podzimu, kdy dělnice pečují o větší počty larev. Soustavné ataky mohou včelstvo oslabit natolik, že přes zimu uhyne. Cílené vyhledávání a ničení hnízd sršně asijské je velmi obtížné, protože akční rádius jejích dělnic je několik kilometrů a hnízdo navíc nebývá příliš nápadné.
Situace hmyzích opylovačů včetně včely medonosné není v evropských podmínkách z mnoha důvodů zrovna růžová. A vpád invazní sršně ji může ještě dál zhoršit.
Jaroslav Petr
