20. 8. 2023
Při plánování výsadeb berete v úvahu celou řadu aspektů a jedním z nich je i plocha, kterou máte k dispozici. Malé zahrady a zahrádky jsou sice trochu limitující, ale když se zamyslíte, i na malých plochách lze včelám nabídnout zdroje potravy.
Jednou z možností je využít popínavé dřeviny, které zaberou pouze malé místo na půdní ploše, ale mohou vytvořit velkou biomasu. Pomohou vám tak například zakrýt nevzhledné zdi, ozelenit konstrukce pergol a besídek, nahradit trávníky nebo vytvořit tzv. vertikální zeleň. Řadu z pnoucích dřevin včely velmi intenzivně vyhledávají.
Vás včelaře bude zajímat, kdy kvetou, co vašim včelám poskytují a také charakter růstu. Liánám musíte poskytnout oporu k ovíjení, dřeviny s přísavnými destičkami nebo příčepivými kořínky se samy pnou nahoru po zdi a ty, které mají úponky, budou šplhat například po drátěném plotě. Poslední skupinou jsou vzpěrné neboli šlahounovité dřeviny, které vytvářejí dlouhé výhony a musíte je ke konstrukci vyvazovat. Nezapomínejte ani na nároky, jaké mají jednotlivé druhy na stanoviště (slunce, nebo stín, sucho, nebo vlhko, běžnou, nebo speciální půdu atd.). Podíváme se na některé z nich.
Poměrně známé jsou loubince neboli přísavníky. Loubinec trojlaločný vyniká přísavnými terčíky, pomocí nichž pokryje v poměrně krátké době velkou plochu zdí. Loubinec pětilistý má úponky na konci s přísavnými terčíky a loubinec popínavý pouze úponky. Všechny to jsou pro včely vynikající zdroje včelí pastvy v létě a podletí a poskytují jak nektar, tak výživný pyl, který včely přinášejí ve velkých žlutých rouscích. Jedná se o druhy zcela nenáročné, otužilé a vhodné i do vyšších poloh. Loubinec trojlaločný může někdy ve vyšších polohách namrzat, ale snadno regeneruje. Porostou v každé běžné zahradní zemině a nejlépe na plném slunci.
Velmi atraktivní v době květu je akébie, liána dorůstající do délky okolo osmi metrů s poměrně rychlým růstem. V mírných zimách její pětičetné listy vytrvávají částečně až do jara. Vyhovuje jí běžná zahradní zemina a nejlépe se jí daří na slunném stanovišti. Nevadí jí ani vyšší polohy.
Do skupiny pnoucích dřevin patří i plaménky.
Rekordmanem v rychlosti růstu je opletka čínská, dříve známá pod jménem rdesno baldžuánské. Pro včely je vynikajícím zdrojem nektaru i pylu i podletí. Je nutno si ovšem uvědomit, že její velmi bujný a intenzivní růst může být někdy problémem a je nutno pro ni zvolit pevnou oporu. Drátěné ploty nebo okapy dokáže snadno zlikvidovat. Nevadí jí ovšem sucho ani znečištěné ovzduší.
Pokud máte na svém stanovišti zastíněné polohy s kyselou půdou, která je stále mírně vlhká, vyzkoušejte hortenzii řapíkatou. Není to ovšem rostlina pro netrpělivé. Na první květy totiž budete čekat minimálně pět let, ale pak vás odmění bohatým kvetením a vaše včely bílým pylem i nektarem.
Popisovat břečťan je asi zbytečné. Jeho význam pro včely i využití určitě všichni znají. Ale možná nevíte, že mezi popínavé dřeviny patří i některé, které přinášejí jedlé plody jako například aktinidie význačná (kiwi) nebo klanopraška čínská, která vaše včely přiláká příjemnou citronovou vůní květů a vám poskytne červené bobule, jejichž příznivé účinky na lidské zdraví znali již staří Číňané.
Nabídli jsme vám pouze některé ze skupiny popínavých dřevin a jejich volba je jen na vás. S dalšími se setkáme například v prosincovém čísle, kde budeme představovat rostliny, jež ve svém názvu mají slovo „zimo“.
Ing. Miroslava Novotná