18. 6. 2022
Bakterie žijící v trávicím traktu sehrávají v životě včely medonosné významnou roli. Velké překvapení přinesl výzkum střevního mikrobiomu včelích matek. Ten se od mikrobiomu dělnic dramaticky liší.
Pestré spektrum bakterií žijících ve střevu včely medonosné, tzv. střevní mikrobiom, má zásadní význam pro zdraví včely a pro fyziologické funkce jejího organismu. Doposud byl však studován jen mikrobiom dělnic. Mikrobiom matek nebyl znám, i když funkce organismu matky a její zdraví jsou pro včelstvo naprosto klíčové a mohou sehrávat důležitou roli při ztrátách včelstev, jichž jsme v poslední době ve zvýšené míře svědky. „Bílé místo“ střevního mikrobiomu včelích matek vyplnil tým amerických vědců pod vedením Irene Newtonové z Indiana University v Bloomingtonu. Překvapivé výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Applied and Environmental Microbiology.
Newtonová a její spolupracovníci zjistili, že se střevní mikrobiom včelí matky od mikrobiomu dělnic téhož včelstva významně liší. U mnoha živočichů se mikrobiom významnou měrou předává z matky na potomky. To platí i pro savce včetně člověka, kde získává novorozenec základní komponenty mikrobiomu ještě během vývoje v těle matky přes placentu a významnou měrou přebírá mikrobiom od matky během přirozeného porodu při průchodu porodními cestami. U včel to ale tento tzv. vertikální přenos mikrobiomu z matky na potomky zjevně nehraje významnou úlohu. Matky například postrádají některé skupiny střevních mikrobů, které jsou u dělnic považovány za neprosto samozřejmé a nezbytné.
Včely získávají bakterie pro svůj mikrobiom z okolí a od svých vrstevnic, což je označováno jako horizontální přenos. Ve zdravém včelstvu získávají dělnice svůj střevní mikrobiom z prostředí úlu. Tak se dostávají i k bakteriím, které s výkaly vyloučí dospělé dělnice. Pro včelí matky je hlavním zdrojem bakterií pro jejich střevní mikrobiom mateří kašička, kterou je krmena už larva matky a v jejíž konzumaci pokračuje i v dospělosti. Matka je navíc zproštěna pracovních povinností v úlu a nedostává se do styku se „špínou“, s kterou jsou dělnice v neustálém kontaktu. I to má zřejmě na rozdílný střevní mikrobiom dělnic a matek významný vliv. Rozdíly v mikrobiomu dělnic a matky v průběhu vývoje narůstají. Larvy dělnic a matek mají na počátku vývoje mikrobiom podobný. V dospělosti jsou však jejich mikrobiomy „kontrastní“.
Newtonová zmapovala mikrobiom matek v každém stádiu vývoje významném z hlediska chovu včel, tedy od stádia larvy až po dospělou matku schopnou reprodukce. Zároveň vědci sledovali mikrobiom dělnic, s kterými se matka dostává v jednotlivých etapách svého vývoje do kontaktu. Sledovali i mikrobiom matek, které byly vloženy do cizího včelstva. Ukázalo se, že ani u těchto matek se jejich mikrobiom významně nezmění. Pro včelaře je to pozitivní zpráva. Znamená to, že tato hojně užívaná praktika nenarušuje střevní mikrobiom matek a z tohoto hlediska tedy nemá na matky negativní vliv. Přítomnost nové matky v úlu se neprojeví ani na mikrobiomu dělnic. Takže i z tohoto hlediska je vše v pořádku. Platí to i v případech, kdy matka pochází z včelstev chovaných ve velmi odlišných podmínkách.
J. Petr
