31. 1. 2023
Když se řekne šanta, většina z vás asi okamžitě dodá… kočičí. Ale rod šanta (Nepeta) je velmi bohatý. Patří do něj převážně trvalky. Botanické jméno je odvozováno od toskánského města Nepi, ale jiná teorie uvádí souvislost se jménem štíra, před jehož jedem měla šanta údajně chránit.
Již zmíněná šanta kočičí (Nepeta cataria) patří mezi středně vysoké druhy a dorůstá okolo 60cm. Vykvétá drobnými bílými kvítky od června do září. Na část koček působí jako magnet, a tak se často v rostlinách válejí a projevují hyperaktivitu. Pokud chcete vaší kočce udělat radost, můžete ji ušít třeba látkovou myšku a naplnit sušenou šantou. Ale pozor na zklamání. Některé kočky vůbec nereagují! Dříve byla tato šanta využívána i v lidovém léčitelství nebo jako účinný repelent. V zahradách i veřejné zeleni se ovšem podstatně častěji pěstují další druhy šanty a velká řada jejich kříženců, kteří vynikají hlavně většími květy. Můžete tak vybírat mezi druhy různě vysokými nebo podle barvy květu. Nejčastější barvou je modrá (v různých odstínech), ale nechybí ani bílá nebo růžová. Příkladem jednoho z často pěstovaných druhů může být šanta modrá (Nepeta x faasenii). Jedná se o kompaktní trvalku vysokou okolo 40–50cm s drobnými kopinatými aromatickými listy, které jsou oboustranně chlupaté. Trsy jsou často širší než vyšší a mohou dosahovat až 90cm. Květy jsou modrofialové, typicky hluchavkovité a právě s výrazným šedozeleným zbarvením listů vytváří působivý kontrast. Doba květu spadá do období od poloviny května do konce června (u nás v Nasavrkách) a pokud šantu po odkvětu sestřihnete, potěší vás ještě jednou od srpna do září. A nejen vás, ale i vaše včely. Všechny šanty jsou totiž velmi dobrým zdrojem nektaru i pylu, který včely přinášejí v krémových rouskách. Na šantách potkáte i další četné návštěvníky, jako jsou čmeláci, motýli nebo samotářské včely.
Pokud se vám tato šanta zdá příliš nízká, můžete zkusit třeba šantu sibiřskou (Nepeta sibirica), která dorůstá okolo 100cm a její atraktivní modrofialové květy budou postupně nakvétat až 18 týdnů! Pro pěstitele je dobou zprávou, že šanty jsou poměrně nenáročné a jsou považovány za byliny milující slunce a dobře propustnou půdu. V příliš bohatých půdách šanty porostou, ale ztratí kompaktní tvar a budou se rozvalovat. Nemusíte se trápit se zálivkou, protože šanty sucho poměrně dobře tolerují. Ovšem pozor, velkolisté druhy šanty trvalý přísušek nesnesou. Použití šanty je dáno vzhledem jednotlivých druhů nebo kultivarů. Vysokým druhům to bude slušet ve společnosti třapatkovek, denivek, kopretin, růží nebo třapatek. Nízké druhy se vyjímají třeba na okrajích trvalkových záhonů, mohou doplňovat přírodní cesty nebo jako podsadba dají vyniknout kráse stromkových růží. Mohou i nahradit trávníky na suchých a chudých půdách. Sázejte je po 6 – 9 ks/m2, , vyšší druhy 1 – 3 ks/m2 . Množení šanty je jednoduché, můžete dělit trsy nebo řízkovat. Původní druhy se množí semenem a často se i samy vysemeňují. Pokud vám tedy na zahradách chybí nenáročné, dlouho kvetoucí, včelami velmi navštěvované a zároveň atraktivní trvalky, vyzkoušejte některý z druhů šanty. Pokud dobře zvolíte stanoviště, určitě vás nezklamou. Proto také Český spolek perenářů zvolil šantu v roce 2012 rostlinou roku.
Ing. Miroslava Novotná