Když se řekne pampeliška aneb Není pampeliška jako pampeliška

10. 7. 2023

Když se řekne pampeliška, většině se vybaví žlutá hlavička a dutý stvol, ze kterého vytéká bílé mléko. A určitě také bílé kuličky po odkvětu, kdy stačí fouknout a semínka se rozletí do světa. Jsou schopna doletu až 8km!

Ale s pampeliškami to není tak jednoduché. Hlavně s jejich pojmenováním. Ta, která je dnes nazývána pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), byla známá pod jménem smetánka lékařská právě podle typického latexu. Najdeme ji nejčastěji na loukách, mezích a travnatých plochách zahrad, kde je ovšem velmi často brána za nežádoucí plevel. Ale zkuste se na ni podívat jinak. Mladé lístky, obsahující vitamíny A, B i C, železo, draslík a další, se výborně hodí do salátů. Do polévky naopak můžeme nadrobno posekat mladé kořínky, které jsme řádně očistili. Kořen obsahuje inulin, který je vhodný pro diabetiky. Slavná bylinkářka Maria Treben doporučovala na jaře sníst denně 5–10 pampeliškových stvolů po dobu tří týdnů na pročištění jater, ledvin i žlučníku. Naši předkově věřili, že semena pampelišky nošená ve škapulíři dodávají sílu a odvahu a pití čaje z listů podporuje věštecké schopnosti!

Ale my budeme myslet hlavně na včely. Pro ně je pampeliška lékařská velmi výrazným zdrojem nektaru, který je pro ně dobře přístupný, a to v období konce předjaří a začátku jara. Z velkých ploch je možno získat i druhové medy, které jsou sytě žluté, rychle krystalizují a mají nahořklou chuť, nebo jsou součástí jarních medů. Neméně důležitý je i podněcující oranžový pyl. Pro někoho nevítaný plevel, pro jiného pastva pro včely a pro někoho společně se sedmikráskami a rozrazily typická součást trávníku na venkovských zahradách. Nemusí být přece u každé chalupy golfové hřiště!

Ale jak již bylo uvedeno, není pampeliška jako pampeliška. To, co bylo původně nazýváno pampeliška podzimní, přejmenovali vědci na máchelku podzimní a dnes nese jméno podzimka obecná (Scorzoneroides autumnalis). Ať jí říkáme jakkoliv, jedná se o poměrně rozšířenou, vytrvalou 10–30 cm vysokou bylinu, kterou včely nacházejí na suchých až mírně vlhkých loukách a pastvinách, městských parcích, okrajích lesů atd. Žluté úbory nabízejí slabší zdroj nektaru a hlavně dobrý zdroj oranžového pylu. Vykvétá od června do září a je tak žádaným zdrojem pylu pro zimující generaci. Pokud se podíváme do nabídky některých zahradnictví, můžeme nalézt novinku a tou je „růžová pampeliška“ (Taraxacum pseudoroseum), mrazuvzdorná trvalka pocházející ze střední Asie s růžovozlatými květy. I když není pampeliška jako pampeliška, včelám chutnají všechny.

Ing. Miroslava Novotná