26. 6. 2022
Červenec - Měsíc plného léta
Červenec je pro včelaře poslední poměrně značně fyzicky náročný měsíc. Naproti tomu včelstva se pomalu začínají připravovat na zimu. Po letním slunovratu se velmi zvolna začíná snižovat plodování včel. V přírodě už není tolik zdrojů včelí pastvy. Poslední snůška bývá ze slunečnice či svazenky a z některých cizokrajných stromů…
Příroda
Červenec je nejteplejším měsícem celého roku, jehož počátek je na mnoha místech České republiky ovlivněn doznívajícím Medardem, každoročními dešti a bouřkami, které se vyhýbají pouze několika málo oblastem. Až 40 % ročních srážek spadne právě na přelomu června a července. Bez deště je díky srážkovém stínu Krušných hor například Mostecko, méně srážek mají též střední a jižní Morava. V nížinách končí významnější snůškové poměry v polovině měsíce, ve vyšších polohách mohou přetrvávat až do konce července. Poslední větší zdroje nektaru a pylu poskytnou lípy, svazenka, hořčice, jetel a slunečnice. Nektar lip, zejména lípy stříbřité, obsahuje pro včely nestravitelný cukr manózu, která může vést až k jejich smrti. Pokud panovaly příhodné podmínky pro rozvoj producentů medovice (mery, mšice a červci), přináší včely velké množství této drahocenné látky a přeměňují ji v úlech na vyhledávaný medovicový med. Nepříjemnou se může stát snůška z jehličnanů, zejména pak z modřínu, který obsahuje vysoký podíl melecitózy. Tento trisacharid v plástech již během několika dnů krystalizuje a ztvrdne na tzv. cementový med. Ten musí včelař z úlu odstranit, protože včely na něm nedokáží přezimovat a zahynuly by.
Včelstvo
Podle včelařského členění patří červenec do tzv. plného léta, což znamená, že po letním slunovratu (21. - 22. června) začíná matka zvolna omezovat plodování a včelstvo se pomalu připravuje na zimu. Je důležité, aby bylo v úlu stále dostatek zásob a matka nepřestala plodovat úplně. Líhnoucí se mladušky nahrazují včely staré a upracované a hlavně se koncem měsíce objevují první dlouhověké včely. Tato zimní generace včel potřebuje pro zdárný vývoj dostatek kvalitních zásob pylu. Ve společenstvu převládá shromažďovací pud, a čím více je létavek, tím efektivněji dokáže včelstvo využít pozdních snůšek. Rojová nálada mizí, a proto též končí odchov trubců. Výjimkou mohou být včelstva provádějící tichou výměnu. Pomalu vyhasíná i stavební pud a naopak velmi roste agresivita a slídění. Pouze silná včelstva jsou schopná ubránit své zásoby a často se sama stávají těmi, která loupí. Během loupeží mohou včely přinést do úlů mnoho roztočů Varroa destructor.
Práce včelaře
Červenec je posledním měsícem, který je pro včelaře fyzicky značně náročný. Na začátku měsíce ještě lze vytvořit pozdní oddělky. Můžeme také kočovat za medovicovou snůškou, která je sice nejistá, ale pokud nastane, odměnou je nám lahodný medovicový med, o který je mezi konzumenty značný zájem. V případě melecitózy (tzv. cementový med) je obranou včasné vytočení. Pokud jej nestihneme, můžeme plásty odvíčkovat, namočit do vody a nástavek s cementovým medem podstavit pod plodiště. Včely tento med znovu zpracují a trisacharid melecitózu rozštěpí na jednodušší cukry glukózu a fruktózu. Jakmile znovu projde trávicím ústrojím včely a je uložen do buněk, lze jej vytočit. V tomto měsíci mějme na paměti, že neopatrnou prací ve včelstvech můžeme podnítit slídivost a loupež. Po poslední snůšce se s kočovným vozem vracíme na chráněné zimní stanoviště. Po medobraní provedeme závěrečnou kontrolu plodiště, ze kterého odebereme trubčí, nedostavěné, případně poškozené plásty. Jinak do plodiště nezasahujeme, včely samy dobře ví, jak si ho na zimu uspořádat. Velice důležitý je monitoring roztoče Varroa destructor a včasné přeléčení včelstva, abychom ochránili zimní generaci včel.
Oddělky
Na počátku července ještě můžeme chovat matky a tvořit oddělky, nicméně osobně preferuji časnější období. Na oddělek doporučuji v tuto dobu alespoň pět plodových plástů, nejlépe s vybíhajícími včelami, ke kterým přisypeme dostatečné množství ometených včel. Mladou matku přidáme v klícce, případně zužitkujeme zralý matečník. Krmení cukerným roztokem může být v tomto období slídění nebezpečné, proto oddělek vybavíme dvěma zásobními a jedním pylovým plástem ze silných včelstev. Cukerný roztok dostane oddělek až s ostatními včelstvy po medobraní.
Medobraní
Pokud skončí snůška, což můžeme zjistit též díky úlové váze, která stagnuje, nebo dokonce mírně klesá, přichází dlouho očekávané medobraní. V mé nadmořské výšce 625 m n. m. vytáčím med později, to je na přelomu července a srpna. Den předem celou medárnu uklidím, umyji medomet, nádoby na med a všechny používané pomůcky. Na včelnici jdu brzy ráno, kdy včely ještě nelétají, neobtěžují a nehrozí loupeže. V mém případě odděluje dva plodištní nástavky mateří mřížka, nad kterou jsou dva medníkové nástavky. Používáme-li výkluzy, vložíme je den před medobraním místo mateří mřížky a druhý den najdeme díky nim většinu medníkových rámků bez včel. Výkluzy navodí u včel v medníku pocit osiřelosti, a proto se stáhnou dolů do plodiště za matkou, pohybu zpět do medníku je výkluzem zabráněno. Poté můžeme odebírat celé nástavky. Jestliže nepoužíváme výkluzy, musíme jednotlivé medníkové plásty zbavit včel. V případě dvou medníků nad sebou je vhodné včely ometat zvlášť do nádoby a teprve po odebrání všech medných plástů je můžeme vysypat zpět do úlu, protože jinak budeme ometené včely z horního medníku znovu ometat i z toho spodního. Včely ometáme ručně smetáčkem nebo husí letkou, u většího množství včelstev nám práci značně ulehčí elektrický ometač. U nízkých nástavkových systémů můžeme včely též vyfukovat a k tomu včelaři úspěšně využívají vyfukovač listí. Plásty zbavené včel vkládáme do prázdného nástavku, který přikrýváme plachetkou, aby na ně nesedaly kolem létající včely. Takto ometené plásty jsou prohřáté včelami a unikajícím teplem z plodiště, a pokud je hned odvíčkováváme a vkládáme do medometu, med z nich krásně vytočíme. Při použití výkluzů jsou plásty vychladlé a je vhodné mít vytopenou medárnu, protože jen prohřáté plásty na 30 - 35°C lze dobře vytočit. K odvíčkování používám nerezový odvíčkovací tác a klasickou vidličku, lze použít i vidličku elektrickou nebo odvíčkovací nůž. Ve velkoprovozech jsou běžné odvíčkovací linky.
Ihned po vytočení medu bychom měli začít krmit, protože díky nedostatku zásob mohou včelstva zahynout, obzvlášť pokud včelař odebere medné zásoby i z plodiště. Čím větší a silnější včelstvo, tím rychlejší zánik mu hrozí, protože takové včelstvo spotřebuje i 0,5 kg zásob denně. Osobně zastávám názor, co je v plodišti, je pouze včel, a proto z něj med neodebírám.
Sběr propolisu
Síťovina nebo mřížka na sběr propolisu je k dostání v každém obchodě se včelařskými potřebami a její použití je velmi jednoduché a praktické. Vložíme ji místo strůpkové fólie na horní rámky těsně pod víko úlu. Důležité je zabezpečit cirkulaci vzduchu úlem, proto víko položíme tak, aby netěsnilo. Takový průvan včelám vadí a snaží se jej eliminovat tím, že síťovinu rychle zatmelí propolisem. Síťovina se poté sroluje, vloží do mrazničky a zmrzlý, křehký propolis lze jednoduše vydrolit. Oškrabávání propolisu z rámků nebo stěn úlu nedoporučuji, ne snad kvůli vyššímu množství třísek, ale především proto, že nevíme, jakého je stáří a zda neprošel loňskou léčbou proti varroáze.
Léčení
V tomto měsíci je velmi důležité léčení, protože musíme ochránit zimní generaci včel před roztočem Varroa destructor. Pouze včely, které nebyly parazitovány roztočem, mají šanci úspěšně přezimovat, vychovat novou generaci včel a přinést první snůšky nektaru a pylu. Máme-li za sebou vytáčení již v první polovině července, je vhodné aplikovat odparnou desku s kyselinou mravenčí – Formidol. Desku můžeme vložit do podmetu (s otvory regulačního obalu směřujícími nahoru) nebo nad plodiště (otvory regulačního obalu poté musí směřovat dolů k plodu). Vzhledem k tomu, že páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch a mají tendenci klesat dolů, je vhodnější aplikovat odparné desky nad plod. Formidol vkládáme pouze při teplotách kolem 25 °C a méně, protože za vyšších teplot se kyselina odpařuje příliš rychle a zbytečně tak poškozujeme velké množství plodu, v nejhorším případě i matky. Pokud vytáčíme později (tak je tomu u mě) můžeme vložit rovnou pásky Gabonu. Ekologičtí včelaři mohou použít Thymovar a Apiguard na bázi thymolu.
Mgr. Marian Solčanský,
učitel včelařství,
www.vcelarstvi-solcansky.webnode.cz
