30. 5. 2024
Pokud chceme účinně bojovat s varroázou, nesmíme pustit ze zřetele hlavní problém. Roztoči se množí na plodu v zavíčkovaných buňkách, kde je jen těžko můžeme zničit. V plodujícím včelstvu je neustále v buňkách pod víčky dokonce většina roztočů. Ošetření dospělých včel na plástech sice roztoče na povrchu včel zlikviduje, ale to včelstvu uleví jen málo a nakrátko.
Nejlepší ozdravení včelstva, tedy likvidaci všech, nebo téměř všech roztočů, nastane při léčení takových včelstev, ve kterých není ani jediná buňka zavíčkovaného plodu. To nastává typicky v zimě, přesněji řečeno v době před zimním slunovratem. Včelstvo asi na dva měsíce sníží teplotu, matka přestane klást a včelstvo ušetří mnoho zásob.
Plodovou přestávku si v některých oblastech dělají včelstva i v létě. Třeba na jihu Řecka, kde je velké horko a sucho, bývá včelstvo v srpnu i měsíc bez plodu. Možná se s globálními změnami klimatu začnou naše středoevropská včelstva chovat podobně. Zatím se v našich podmínkách v létě toto neděje a plod je až na výjimky ve včelstvech průběžně.
Tou výjimkou, kdy se včelstvo se na krátkou dobu ocitne bez plodu, je po vyrojení. Stará matka odletí s rojem, její poslední plod se vylíhne po jedenadvaceti dnech (na okrajích plástů ještě o pár dní později). Mladá matka, v mateřáku zrozená záhy po odletu roje, dospívá asi po týdnu, absolvuje snubní let a po několika dnech začne klást. Ještě devět dní potrvá, než budou první larvy zavíčkovány. Je tedy teoretická možnost využít tři-čtyři dny bez plodu k ošetření včelstev. Ale to není praktické, protože ošetření jednoho včelstva mnoho neřeší.
Usazený roj bude bez zavíčkovaného plodu devět až deset dní. To už je lepší. Stejné je to u smetence – to je vlastně takový umělý roj. Technika umělého zrojení se využívá také pro radikální výměnu díla, případně celého úlu, když potřebujeme snížit infekční tlak bakterií a nosemy, které přežívají ve starém díle a dřevě či plastu [1]. Očistu včelstva přemetením můžeme zároveň spojit s letním bojem proti varroáze. Využijeme totiž vynucenou plodovou přestávku ve včelstvu navozenou jeho přemetením.
Jak se přemetení provádí
První krok je dobrý plán akce. Včelstvo při zásahu přijde o veškeré plásty a veškeré zásoby. Je tedy dobré, aby právě probíhala snůška, nektarová i pylová. Cukr z nektaru je nezbytný materiál pro tvorbu vosku a bílkoviny, které mají včely pouze a jenom z pylu, umožní výživu nové generace plodu. Osvědčilo se nám udělat přemetení včelstev na začátku květu řepky, ale to neznamená, že by to nešlo i později. Každopádně před slunovratem je stavební nálada lepší, než později. Rozmyslíme si, kam umístíme plásty z přemetaných včelstev. Plásty s plodem se musí rozdělit do pomocných včelstev, která v tuto chvíli přemetaná nejsou. Ostatní plásty po roztřídění buď vyvaříme, použijeme na rozšíření včelstev nebo uskladníme.
Druhý krok je příprava nových nebo důkladně vyčištěných úlů s novými rámky a mezistěnami. Úly vyčistíme mechanicky a následně je ještě vydezinfikujeme [2]. Pozor na kvalitu mezistěn, měly by být z důvěryhodného zdroje, protože v oběhu je mnoho vosku s menším či větším podílem přimíchaného parafinu. Počet mezistěn a nástavků odhadneme podle síly přemetaného včelstva, většinou stačí jeden nástavek, později přijdou další. Pro případ nedostatečné snůšky nebo špatného počasí musíme nachystat i krmítka a roztok cukru (stačí 1:1).
Třetí krok je vlastní přemetení. Včelstvo dáme na stranu, na jeho původní místo umístíme nové dno s nástavkem a mezistěnami. Uprostřed tři mezistěny na chvíli vyjmeme, abychom získali mezeru, do které budeme oklepávat všechny včely původního včelstva včetně matky. Pracujeme s citem, abychom přitom nejen matku, ale ani dělnice nemačkali. Tím, že je včelstvo na svém místě, není problém, že se mnoho včel vznese do vzduchu. Lokalita spolu s vůní včel je primární orientační ukazatel. Nic se nestane, že jsou plásty se zásobami a plodem přeloženy do jiných včelstev na stejném stanovišti. Matky při přemetání není nutné klíckovat. Smetené včelstvo s matkou je biologická jednotka, i když přijde o všechny plásty. Důležité je, aby by byly opravdu všechny původní odebrány. Pokud bychom jeden nechali, včely by se snažily nějak s ním vystačit. Prodlužovaly by buňky, odložily by své zásoby a stavba by se prodlužovala. Nemá-li včelstvo žádný plást, je to výzva. Na kvalitních mezistěnách se ihned pustí do díla. Krmítka jsme plníme roztokem pro jistotu až třetí den. To aby už byla včelstva zkonsolidovaná včetně střežení česen.
Při následných prohlídkách jenom ještě pohlídáme, zda nehrozí hlad, který by znamenal okamžitý úhyn včelstva. Stavba plástů je energeticky náročná – na materiál i na topení.
Čtvrtým krokem pak může být využití dnů bez zavíčkovaného plodu k ošetření proti varroáze některou z metod přípustnou v tomto období. Ale neotálet. Doba bez plodu není dlouhá! V našem pokusu s deseti přemetenými včelstvy běžné síly se ve dvou včelstvech objevily zavíčkované plodové buňky již devátý den, přesně 218 hodin po přemetení (obr. 2 - 4) U všech ostatních další den. Kdyby na fotografiích nebyl přesný čas, zdráhal bych se tomu věřit. Povytažení mezistěn, když je nouze, trvá jen pár hodin. Matka hned jak mohla, pokračovala v kladení a kojičky, které tři dny neměly koho krmit, nešidily porce.
Popsaná metoda očisty včelstev přemetením připomíná čtyřicet let starou metodu nazývanou tehdy u nás norské zimování. Včelstva se totálním přemetením na mezistěny zbavovala hlavně infekčního tlaku spor nosemy (tehdy ještě Nosema apis) přítomných ve starém díle. Včelstva, podobně jako při dnes popisovaném jarním přemetení, krásně celý nástavek mezistěn vystavěla a úspěšně přezimovala. Ale následující rok byl jarní rozvoj těchto včelstev, ve srovnání s nepřemetanou kontrolní skupinou, zřetelně opožděný. Tehdy jsme to přisoudili hlavně tomu, že jsme odejmutím veškerých plástů včelstva připravili o všechny pylové zásoby, které už přemetená včelstva na podzim nedokázala plně nahradit. V osmdesátých letech také byly pozdní zdroje pylu velmi omezené, možná ještě horší než dnes.
Předpokládáme, že očistné přemetení včelstev na mezistěny, provedené správně a včas, dobře splní několik účelů. Jedním z nich je vytvoření včelstev bez plodu. Jakýkoliv zásah proti roztočům varroa je nesrovnatelně účinnější, pokud právě ve včelstvech žádný zavíčkovaný plod není.
Ing. Dalibor Titěra, CSc
Výzkumný ústav včelařský v Dole
Doporučené citované publikace:
[1] Martin Kamler, Jan Tyl a Dalibor Titěra, (2017) Očista včelstev přemetením na mezistěny s aplikací podpůrných imunostimulačních látek. Výzkumný ústav včelařský v Dole, ISBN 978-80-87196-24-3, k dispozici ke stažení na www.beedol.cz
[2] Dalibor Titěra a kol. (2014) Hygiena ve včelařství . Výzkumný ústav včelařský v Dole, ISBN 978-80-87196-16-8, k dispozici v e-shopu na www.beedol.cz
Popsané experimenty jsou součástí aktivit Národního centra biotechnologií ve veterinární medicíně (NaCeBiVet) podpořeného Technologickou agenturou České republiky (projekt TN02000017)
