23. 12. 2024
Report Křemencova
Definitivní konec klidu
Po řadě dnů technologické přestávky opravy obou objektů Křemencova 8 nastává konečně čas tvůrčí práce. Abychom mohli začít, potřebovali jsme k tomu po souhlasném stanovisku Odboru výstavby i schválení uvolnění finančních prostředků od zástupců Republikového výboru. Po řadě někdy až útočných jednostranných zatvrzelých kritik ze strany některých kolegů bylo potřeba se na zasedání výboru dobře připravit. Bylo nutné obhájit důležitost rekonstrukce našeho majetku, ale i potvrdit projekční připravenost samotné realizace.
Malá rekapitulace
Samotné realizaci předcházely tzv. nulté etapy, které zahrnovaly jednak kompletní vystěhování nejen našich prostor, ale i všech užívaných bytových jednotek. Pak následně demontáže různých vestaveb v bytových jednotkách a všech vrstev dodatečně realizovaných podlah, kdy na mnoha místech po stáhnutí koberců byly dokonce i tři vrstvy PVC na dřevotřískových deskách přibitých do parket. Následovalo odstranění všech nepůvodních konstrukcí, jako jsou dělící příčky založené na parketách, různé předstěny, izolační přizdívky a betonové podlahy v suterénech, které zabraňovaly přirozenému odvětrávání zemní vlhkosti a způsobovaly nadměrné vlhnutí zdiva. Následovalo odstranění půdních cihelných dlaždic v maltovém loži, aby mohly být následně odstraněny všechny náspy v půdních prostorách, jelikož bylo nutné provést mykologické průzkumy dřevěných záklopů nad podlahovými trámy. Nejdříve se provedl průzkum sondami a po potvrzení destrukce dřevních hmot soudním znalcem muselo dojít k odstranění náspu v plném rozsahu. V objektu A (bytový fond) se jednalo o 54 m³ a v objektu B (správní budova) o 60 m³.
Nulté etapy se postupně rozšiřovaly podle toho, co prokázal mykologický průzkum výskytu nejagresivnější dřevokazné houby dřevomorky domácí. Ta za svou dobu výskytu dokázala destruovat dřevo na mnoha místech včetně stropů. V důsledku nálezů, které potvrdily laboratorní testy, musely být nakonec zlikvidovány jak veškeré dřevěné konstrukce podlah (parkety, podlahová prkna, vynášecí hranoly v náspu, tak veškeré náspy nejenom na půdě, ale i v dalších místnostech. A aby problémů nebylo málo, následně jsme zjistili, že nepůvodní zděné příčky, dělící ubytovnu od kanceláře právníka a skladu, jsou postavené na dřevěných trámech vykazujících již značnou destrukci. Nezbylo než je snést. Po provedených pevnostních sondách podloží budoucí knihovny byly zjištěny kaverny (propady sedajícího zemního zásypu), včetně abnormálního výskytu pověstné dřevomorky domácí v samotných zásypech.
Z archivní dokumentace a částečně i z provedeného georadarového průzkumu jsme věděli, že původní sklepní prostory byly dodatečně zasypány. Možná kvůli pevnosti, neboť z dostupných materiálů o využití budovy vyplývá, že v této části byly na přelomu 19. a 20. století konírny. Tomu ostatně odpovídal i otvor v klenbě nad nimi, určený pravděpodobně na shoz sena. Nezbývalo nic jiného, než náspy z původního zasypaného prostoru odtěžit a vyvézt na skládku. Tak jak byly zemina s převažující stavební sutí a zbytky dřevní hmoty a stavebního kamene odtěžovány, docházelo k evidentnímu vysoušení zdiva.
Plánované nulté etapy tak skončily. Veškeré původní stavební prvky byly obnaženy, zaměřeny a byly podkladem pro dokončení projektové dokumentace. Zde bych mnohým kritikům připomněl, že se potvrdila správnost našeho postupu. Nejprve udělat sondy, odstranit všechny vestavby, přizdívky a náspy. Následně vše zdokumentovat a dokončit projekty na splnění našeho investičního záměru – v objektu A realizace šesti bytových jednotek ve stávajících prostorách a dvou bytových jednotek jako půdní vestavba. V objektu B pak knihovna, provozní sklady a kancelářské prostory a ty pak řešit univerzálně nejen k našemu využívání, ale i ke komerčním pronájmům. V půdním prostoru pak zřídit zasedací místnost na přednášky, školení nebo i k pronájmu. Mnozí kritici nám vyčítali, že jsme se pustili do přestavby bez projektové dokumentace. Kdybychom to udělali, tak bez dokonalé znalosti všech konstrukčních problémů bychom připravili průběh stavby, která by se musela ,,za pochodu“ neustále měnit podle oněch zjištěných skutečností. A to by stavbu nejenom prodloužilo, ale kdo má povědomí o stavebnictví, tak ví, že i nepoměrně prodražilo. Nehledě na možné budoucí kritické připomínky ohledně neúplnosti přípravy projektové dokumentace.
Prezentace na Republikovém výboru
Pro informovanost nejen členů Republikového výboru jsem vypracoval souhrnnou zprávu i s uvedením historie stavu našeho majetku. Vycházel jsem výhradně ze získaných historických dokumentů a původních plánů. Z archivních dokumentů jednoznačně vyplývá, že přední budova, zadní budova a dvorní vestavba jsou nezcizitelné a neprodejné. V předložené souhrnné zprávě, určené mimo jiné i pro všechny OO a ZO, jsem z archivních dokumentů citoval, že oba objekty zapsané na jednom listu vlastnictví ,,byly včelařům hospodářskou smlouvou číslo 4303 vráceny obě budovy v odhadní ceně 2 106 124,- Kč bezplatně s doslovným uvedením, že pokud by se svaz chtěl tohoto majetku zbavit, musí ho zpětně opět předat státu do majetku bezúplatně“. Věřím, že po této informaci zanechají mnozí kolegové šíření konspirační teorie, že se ,,objekt v nulté etapě demoluje, aby se mohl levně zašantročit“.
Pro zasedání Republikového výboru jsem na osmnácti panelech připravil prezentaci připravenosti I. etapy vlastní rekonstrukce. Byla na nich uvedena projektová dokumentace jednotlivých profesí pro objekt A i B včetně technických zpráv, sestavování výkazů výměr po jednotlivých místnostech a patrech, kdy každá místnost v objektu A i B má svoje číselné označení. Tím lze kdykoli zkontrolovat správnost jednotlivých údajů uvedených v těchto výkazech výměr, ze kterých se pak podle charakteru technologických celků sestavuje rozpočet pro danou etapu.
Hlasování o uvolnění financí
A abychom mohli začít po dlouhé přestávce znovu pracovat, potřebovali jsme od členů Republikového výboru souhlas s uvolněním 25 milionů korun ze Svépomocného fondu na realizaci první etapy modernizace obou objektů. Než bylo přikročeno k hlasování, diskutovalo se dlouze, zda je to možné a proč použít v tento okamžik úspory ze Svépomocného fondu. Svaz má uloženy finanční prostředky fondu na různých vkladech v bankách pro minimalizování následků pokračující devalvace koruny. Výše výnosů je nepoměrně menší, než zdražování surovin, zvláště pak těch energeticky náročných, kdy oficiální předpoklad zdražení některých vybraných stavebních materiálů je pro rok 2025 okolo 43 %. Samozřejmě rostou i reálné úkony jednotlivých činností ve stavebnictví. To vedlo nakonec v rozpravě k rozumnému konsensu dodržení zákonných povinností chovat se jako řádný hospodář při konečném hlasování o použití těchto úspor k účelnému použití ve prospěch našeho společného majetku. Navrhl jsem v protinávrhu, aby se hlasovalo po jménech. Můj návrh podpořilo pouze osm členů RV, a proto se hlasovalo veřejně a to:
Pro: 40, Proti: 13 (Procházka, Pospíšil, Illek, Novotný, Mareček, Řehořka, Rathuský, Mazánek, Žák, Smolík, Pop, Navrkalová, Dvořák – ti, co byli proti, si přáli být jmenovitě zapsáni). Zdrželo se: 6 (př. Bačkovský chtěl být uveden jmenovitě).
V Usnesení pak Republikový výbor schválil podle § 2 odst. 4 Statutu Svépomocného fondu použití částky 25 milionů korun z účtu Svépomocného fondu ČSV jako investici do I. etapy rekonstrukce sídla svazu v ulici Křemencova.
Po tomto schválení a určení nejvýhodnějších nabídek na realizaci výběrovou komisí, ve které v žádném případě nefiguruji, lze zahájit práce určené k modernizaci našeho svazového majetku v I. etapě. Zpracoval jsem veškeré podklady pro transparentnost výběrových řízení, včetně návrhů smluv o realizaci díla. Jsou podrobné a v žádném případě nepoškozují náš svaz. V těchto materiálech lze provádět kontrolu čehokoli. Pevně věřím, že po transparentní přípravě všech dokumentů konečně i pochybovači pochopí smysl naší snahy o hospodaření se společným majetkem.
Přeji vám do nového roku vše dobré, sobě pak klid na dokončení započaté práce.
Jan Šmíd
Foto: autor
