8. 4. 2024
Z letošních výsledků pravidelného monitoringu varroázy vyplývá, že se meziročně mírně snížil výskyt původce této nákazy, roztoče Varroa destructor. Podíl stanovišť zcela bez přítomnosti roztočů mírně vzrostl. Procento stanovišť s průměrným počtem roztočů nad tři se naopak lehce snížilo. Státní veterinární správa (SVS) v této souvislosti upozorňuje včelaře, že na stanovištích s nálezem vyšším než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo, je třeba v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2024 ošetřit všechna včelstva na daném stanovišti.
Pro plošné sledování výskytu varroázy je každoročně vyšetřena tzv. zimní měl (spad na dně úlu) z každého stanoviště včel v ČR. Vzorky zimní měli je chovatel povinen odevzdat k vyšetření do 15. února daného roku. Na základě výsledků vyšetření vzorků je stanoveno předjarní léčebné ošetření včelstev. Zatímco loni bylo zcela bez roztoče zhruba 17 procent stanovišť, letos je to jedna pětina. Podíl stanovišť s 0 až 3 roztoči oproti loňsku vzrostl o půl procentního bodu z 57,4 na 57,9 procenta. Naopak podíl stanovišť s více než 3 roztoči klesl z cca 26 na 22 procent. Pro následné období je chovateli stanovena povinnost sledování nákazy a ošetření všech zamořených včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením.
Ošetření včelstev proti varroáze je prováděno podle pravidel stanovených v Metodickém pokynu SVS pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy. „Apelujeme na chovatele, aby sledovali zdravotní stav včelstev v průběhu celého roku a nespoléhali jen na výsledek povinného vyšetření po zimě,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Varroázu způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Roztoč nabodává kutikulu plodu a dospělých včel a poškozuje tukové těleso včel. Tím ochuzuje včely o živiny, způsobuje oslabení imunitního systému. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny, nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích i mezi jednotlivými regiony se může výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení nákazové situace na konkrétním stanovišti na základě pravidelně prováděného monitoringu výskytu roztoče chovatelem a na cílené ošetření včelstev v indikovaných případech.
Podrobné informace k problematice varroázy a výsledkům jejího monitoringu v posledních letech jsou k dispozici na webu SVS.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
