Nová víčka Český med

ČSV Aktuality Nová víčka Český med

19. 11. 2024

Med patří k nejvíce falšovaným potravinám na světě. Proto je v tomto světle nutné vyzdvihnout produkty opravdu kvalitní. Z těchto důvodů Český svaz včelařů rozjel projekt Nová víčka Český med, který má za cíl orientovat konečného spotřebitele na skutečně kvalitní med.

 

„V roce 2021 a 2022 probíhaly kontroly OLAF (kontrolní orgán EU) na hranicích Unie s třetími zeměmi. Předmětem kontroly byly dovozové vzorky medu z těchto třetích zemí a její výsledky byly velmi alarmující. Z 320 vzorků bylo 46 % falšovaných, tedy nevyhovělo normě EU,“ uvedla Mgr. Jarmila Machová, předsedkyně ČSV, na úvod tiskové konference, kterou ČSV ve spolupráci s VÚVč uspořádal asi deset dnů poté, co na konci října poprvé představil projekt Nová víčka Český med výstavy Hanácká včela a XIII. Mezinárodní konference vynálezců a zlepšovatelů ve včelařství v Olomouci. V souvislosti s výše uvedeným zjištěním se EU shodla na třech opatřeních. V první řadě jde o změnu směrnice o medu v rámci tzv. „směrnice snídaňové“, která se týká i jiných potravin, kdy bylo zrušeno označení Med z EU, Med mimo EU a Med z EU a mimo EU. „Nyní musí být na etiketě uvedeny konkrétní země, ze kterých med pochází. Pokud jde o směs medů z více zemí, musí být uvedeny v sestupném pořadí podle jejich podílu na hmotnosti spolu s procentním podílem, který každá z těchto zemí původu představuje. Je-li počet zemí původu medu ve směsi vyšší než 4, stačí uvést na etiketě jen čtyři země s největšími podíly. Snídaňová směrnice byla schválena, nyní probíhá její transpozice ve všech zemích EU, takže i u nás se připravuje novelizace vyhlášky o medu, která by měla být schváleno co nejdříve,“ doplnila Jarmila Machová.

 

Druhým opatřením je zvýšení kontroly medů ze třetích zemí a to tak, že musí být Evropskou komisí schváleny provozy ve třetích zemích, z nichž med putuje do EU, a uvedeny na seznamu v systému TRACES, což je počítačový systém EU sloužící k hlášení přemísťování veterinárního zboží mezi členskými státy. Toto zpřísňující unijní nařízení vstoupilo v platnost v prosinci minulého roku s ročním přechodným obdobím, aby se jednotlivé státy, vývozci ze třetích zemí i evropští dovozci mohli na změnu připravit. Toto přechodné období skončí dnem 28.11.2024. Třetím opatřením je nalézt takové postupy či analýzy, které budou schopny certifikovaně určit, že to, co se zkoumá, je skutečně med. V rámci EU vznikla komise, tzv. platforma medu, která má hledat tyto postupy a analýzy, které pak budou v rámci laboratorních vyšetření používány k odhalování falšování medu.

„Na základě těchto skutečností jsme se s VÚVč shodli, že bychom měli jít jinou cestou, a to cestou propagace našeho českého medu, který je kvalitativně na vyšší úrovni co do parametrů uvedených v unijní normě. Naše norma, kterou ČSV schválil již v roce 1999, je mnohem přísnější než norma EU. Tento fakt bychom chtěli hodně dostat do povědomí spotřebitele, který se v supermarketu neorientuje. Sáhne po sklenici medu, který vypadá krásně, sklenice může být perfektním obalem, ale nikdo mu nezaručí, co je uvnitř. Víčka Český med mají jednak nasměrovat spotřebitele na  prvovýrobce, na českého včelaře, na jeho sídlo či stanoviště a za druhé umožnit našim včelařům propagaci kvalitního medu, který odpovídá přísnější české normě,“ uvedla dále Jarmila Machová.

 

Princip nového projektu dále vysvětlil Ing. Dalibor Titěra, CSc. z Výzkumného ústavu včelařského. „Vycházíme z faktu, že včely jsou na Zemi 100 miliónů let a dokázaly přežít všechno možné, a to mimo jiné i díky potravě, kterou pro sebe produkují. Tedy kvalitní med,“ uvedl na úvod. „Tam je onen kvalitativní strop, který však člověk může už jenom pokazit. Naším cílem je, že díky správné chovatelské praxi lze zachovat maximální kvalitu medu. U medu existují tři hlavní parametry – nízký obsah vody, nízký obsah řepného cukru – sacharózy a třetí co nejmenší tepelná zátěž medu od vytočení až po spotřebu.“

 

Jaké jsou konkrétní hodnoty?

Evropská norma požaduje 20 % vody, norma Český med je 18 %. Úroveň zahřátí se určuje dle přítomnosti látky hydroxymetylfurfural (HMF). Na počátku je v medu v neměřitelném množství, při dlouhodobějším skladování se postupně některé molekuly fruktózy přeměňují vlivem kyselého prostředí na HMF. Zhruba jeden rok skladování, nebo jedno ztekucení zkrystalizovaného medu přidají 7 miligramů HMF. Evropská norma nařizuje 40 mg HMF, což představuje, že by med mohl být skladován pět až šest let. „My říkáme ne,“ zdůraznil Ing. Titěra. „Náš včelař, který dodává med pokud možno nejkratší cestou konzumentovi, to pohlídá tak, aby měl v medu pod 20 mg HMF, což znamená, že med není starý víc než tři roky, nebo nebyl víc jak třikrát ztekucen.“ Pokud jde o obsah řepného cukru, tak běžný med, který včely produkují, má maximálně 1,5 % sacharózy, což je přirozený obsah. „S rezervou, že v úlu zůstane od podzimu první nebo poslední plást, tak obsah 5 %, který stanovuje naše norma, se dá velmi snadno dodržet. A deklaruje, že včely nebyly krmené víc, než se má,“ vysvětlil na závěr Ing. Titěra.

 

Všechna zmíněná kritéria bude nově zaručovat nové víčko Český med. Víčka nebudou volně v prodeji, jejich nákup je vázán na získání Certifikátu Český med. Podmínkou získání certifikátu je laboratorní vyšetření medu, na základě jehož výsledku si včelař ověří, že jeho postupy (vytáčení, skladován, ztekucování, manipulace) jsou správné. Certifikát Český med včelaři zaručuje, že jeho med splňuje kriteria Normy Český med (viz též časopis Včelařství a každoroční soutěž Český med). Teprve Certifikát Český med opravňuje včelaře k nákupu nových víček, která zároveň „informují“ spotřebitele, že med pod víčky je nasbírán výhradně v České republice, může být prodáván tzv. „ze dvora“ a je-li umístěn v tržní síti, má též etiketu odpovídající platné legislativě. Zákazníkovi to umožňuje rychlou orientaci mezi nabízenými medy, jistotu, že med není z běžné komerční produkce, ale od konkrétního chovatele včel, který má svoje technologie zkontrolované a jejich správnost potvrzenou laboratorním rozborem medu.

 

Petr Kolář

 

Kontakty: