11. 7. 2018
Jihofrancouzské město Nérac uvítalo rekordní počet mladých včelařů z 27 zemí Evropy a Asie na již devátém ročníku mezinárodního setkání IMYB. Atmosféru letošního setkání a specifika francouzské organizace soutěže vám přinášíme z pohledu účastníků české delegace.
Cesta letošního týmu reprezentujícího české včelařství začala v Nasavrkách na celostátním finále soutěže Zlatá včela ve starší kategorii. Poslední květnový víkend si vybojovali své místo Marek Matulík z VKM Uherský Brod, Jakub Heicl z VKM Stříbro a Jan Materna z VKM Hostinné.
Před samotným odjezdem se centrálou české delegace stalo SOUV – VVC, o. p. s. v Nasavrkách, kde probíhaly poslední přípravy. „Dali jsme dohromady naše včelařské hlavy a doladili jsme svou kulturní prezentaci – budeme zpívat a tančit, držte nám palce,“ sdělil nám Marek Matulík před odletem. Cesta vzduchem se zastávkou v Amsterdamu nás dovedla do Néracu, městečka mezi Bordeaux a Toulouse na jihozápadu Francie.
Zásadním bodem prvního večera bylo rozřazení účastníků do 14 mezinárodních týmů, ve kterých soutěž probíhala. „Přišlo mi zajímavé, jaké složení můj tým měl, soutěžil jsem po boku mladých z Holandska, Gruzie, Polska, Indie a Rakouska,“ byly první dojmy Honzy Materny. První večer ovšem neskončil slavnostním zahájením a vytvořením týmů – proběhly také první prezentace účastnických zemí, kterých nás čekalo celkem 27. Česká republika patřila do první série a představila se typickou českou lidovkou se zpěvem a tancem. „Cítím se moc dobře, ostatní účastníci byli pěkně rozhýbaní a chvíli jsme se duchem vrátili zase domů, do Čech,“ pověděla krátce po prezentaci vedoucí delegace, předsedkyně Komise pro práci s mládeží ČSV, Veronika Šebková.
Po úspěšném otevíracím večeru čekala účastníky první část soutěžního klání. Čtrnáct mezinárodních týmů pod vedením mladých instruktorů, absolventů předešlých ročníků IMYBu, z Francie, Rakouska, Anglie, Německa a České republiky se rozběhlo na stanoviště s praktickými úkoly. Kromě již tradičních stanovišť jako je ochutnávka a rozpoznávání medu, práce s fotorámky, třídění včelařských pomůcek dle užití či vytáčení medu, se účastníci museli vypořádat i s novými nápady francouzských organizátorů – poznávání včelích produktů po čichu nebo práce s v našich končinách neznámou včelou tmavou. Právě práce s tímto jižním typem včely byla předmětem nervozity a očekávání mladých včelařů, ovšem i přes malou ranní přeháňku nezpůsobily včely žádné újmy na zdraví a požadované oddělky týmy zvládly vytvořit bez větších komplikací. „Měl jsem z toho trochu respekt, ale musím ocenit kvalitu francouzských ochranných obleků. Včely neměly šanci se nám dostat na kůži a bylo to nakonec úplně v pohodě,“ řekl po praktické části Jakub Heicl.
Středa umožnila účastníkům zapomenout na soutěžní napětí a užít si krásy Francie. První destinací společného výletu byla nejvyšší písková duna Evropy Dune du Pilat, tyčící se do výše 110 metrů nad mořskou hladinou, která ji omývá. Ti zdatnější vyběhli strmým pískovým srázem na hřeben duny a z něj se téměř skutáleli dolů, do vod Atlantiku. Pro některé včelaře, zejména ty mimoevropské, to byl vůbec první kontakt s Atlantským oceánem. Po rozmarném brouzdání a zpětném zdolání duny představoval společný piknik zaslouženou odměnu. Krásy města Bordeaux jsme si bohužel museli vychutnat pouze zpoza oken autobusu kvůli letní bouři. Hřebem odpoledne bylo setkání účastníků s významnými francouzskými představiteli, představení medů jednotlivých zemí a raut doprovázený kulturními prezentacemi některých týmů.
Mezinárodní setkání IMYB 2018
