21. 3. 2020
Evropský trh s medem čelí v současné době krizi. Dominují mu dovážené produkty, které jsou sice levné, ale s nejistou kvalitou. Včelaři proto volají EU o pomoc.
Produkce medu v EU během loňského roku poklesla. Naopak se zvýšil jeho levný import ze třetích zemí, zejména z Číny, a to až na 40 %. Každý rok se z Číny doveze zhruba 80 tisíc tun medu, další tisíce tun pocházejí z Ukrajiny a Mexika.
Včelaři ze zemí EU, kterých je asi 600 tisíc, ve srovnání s tím každý rok vyprodukují necelých 250 tisíc tun medu. Největšími producenti medu v EU jsou Španělsko, Maďarsko, Německo a Rumunsko. Po Číně je EU druhým největším světovým producentem medu. Vyplývá to z infografik Evropského parlamentu.
Značně se liší i náklady za evropský a neevropský med. Zatímco průměrná cena za čínský med se loni pohybovala na úrovni 1,24 eur za kilogram, jen produkční náklady v Evropě dosahovaly před dvěma lety 3,90 eura za kilogram. Ceny medu navíc v hlavních importních zemích nadále klesají, v roce 2016 se pohybovaly na úrovni 2,23 eur za kilogram.
Důvodem nízkých nákladů za mimoevropský med je přidávání cukerného sirupu do výsledného produktu, který lze při celních kontrolách jen těžko odhalit. Čína rovněž používá jinou definici a metodologii pro produkci medu než Evropané. To vše vytváří nesnadnou konkurenci pro evropské producenty.
„Pokud se situace na evropském trhu nezlepší, tak evropští včelaři, kteří jsou silně závislí na příjmech z medu, nebudou schopni dále ve své činnosti pokračovat,“ obává se předseda pracovní skupiny pro med z farmářské celoevropské asociace Copa-Cogeca Etienne Bruneau. V ohrožení jsou podle něj i jiné sektory související s produkcí medu. Informoval o tom EURACTIV.com.
Evropští producenti spolu s Copa-Cogeca proto po EU požadují přijetí pohotovostního akčního plánu. Copa Cogeca rovněž usiluje o vytvoření Evropské referenční laboratoře pro med, která by spolupracovala se Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC) i Evropskou observatoří pro trh s medem.
„Unijní“ med
Med je nyní v EU regulován směrnicí, která ale příliš požadavků pro produkci medu neobsahuje. Problematické je zejména označování místa původu. Spotřebitelé se dnes setkávají s označením „směs medů z EU“ (tj. směs medů z více než jednoho členského státu), „směs medů ze zemí mimo EU“ (tj. směs medů z více než jedné neunijní země) a „směs medů ze zemí z EU a mimo ni“. EU se také snaží dohlížet na to, aby dovážené medy byly v souladu s evropskými standardy.
Samotné označení by ale mohlo projít změnou. V lednu o tom diskutovali ministři zemědělství EU, a to na žádost Slovinska a Portugalska, kterou podpořila i Česká republika. Skupina 16 zemí EU při té příležitosti přijala společnou deklaraci, v níž po Evropské komisi (EK) požaduje zvážení revize směrnice o označování medu z roku 2001 tak, aby se zpřesnily podmínky pro označování původu medu.
Podle maďarského ministra zemědělství Istvána Nagyho je nutné uvádět nejen zemi původu medových produktů, ale také velikost podílu evropské a neevropské složky ve výsledné sklenici medu.
„Musíme pamatovat na původ, kvalitu a jednotnost vnitřního trhu,“ zdůraznil význam zpřesnění označování maďarský zástupce na zasedání Rady.
Česko je jednoznačně pro. „Současný dobrovolný způsob označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, dozví se z ní jen to, zda jde o med z EU nebo ze zemí mimo EU. To chceme rozhodně změnit, zejména medy pocházející z některých mimoevropských zemí často obsahují látky, jejichž použití je v EU zcela zakázáno,“ uvedl již dříve český ministr zemědělství Miroslav Toman.
„Souhlasíme s tím, že současné označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, který si kupují. Konkretizaci označení uvítají nejen spotřebitelé, ale také kontroloři sledovatelnosti,“ uvedl za Českou republiku na lednovém zasedání Rady Jiří Šír, náměstek na MZe pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů. Dodal, že některé mimoevropské země přidávají do medu látky, které jsou v EU zakázány.
Podle českého ministerstva by zpřísnění podmínek pro označování medů mělo přispět ke zlepšení kontroly sledovanosti a zvýšení bezpečnosti směsí medů. To si myslí i další zástupci zemí, které iniciativu podpořily. Důraz byl kladem zejména na posílení důvěryhodnosti spotřebitelů.
„Musíme poskytnout veškeré kompletní informace spotřebitelům a je to (označování, pozn. red.) důležité také pro zajištění rovných podmínek pro včelaře. Také vysledovatelnost (původu medu, pozn. red.) je klíčová pro prodej bezpečného a zdravého medu,“ zdůvodnil potřebu harmonizovat označování medu na lednovém zasedání Rady pro zemědělství slovinský ministr zemědělství Jože Podgoršek s tím, že ti, co dnes si kupují dražší med, mají často více informací, než ti, co si kupují med levnější.
Podgoršek rovněž připomenul, že jasnější označování potravin je součástí strategie z Farmy na vidličku v rámci Evropské zelené dohody, vlajkové iniciativy Komise pod předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Med ale v těchto iniciativách přímo uveden není. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechovskiho, který se zasedání účastnil, Komise bere nynější výzvu na vědomí a bude se jí dále zabývat.
Není to však poprvé, co je k takovém kroku Komise vyzvána. Jak připomenul maďarský ministr, Rada už loni na podnět Evropského parlamentu požadovala přesnější označování medu.
K deklaraci se kromě Česka a Slovinska připojily i ostatní státy Visegrádu, dále pobaltské a jihoevropské země, a také Francie, Bulharsko a Rumunsko. Navržená opatření ale na zasedání podpořili v ústních vyjádřeních i zástupci dalších států.
Ke zpřesnění označování už se loni jednostranně odhodlala Francie. Vzhledem k tomu, že by takový krok negativně dopadl na volný pohyb zboží, země potřebovala k přijetí zákona souhlas Evropské komise. A té se opatření nezamlouvala. Psal o tom v listopadu EURACTIV.com.
Francie požadovala uvádění přesného seznamu zemí původu jednotlivých druhů medu. Ty země, z nichž pocházelo více než 20 procent medové složky měly být navíc zvýrazněny. A v tom právě Komise viděla problém. Francouzská vláda proto musela svůj návrh pozměnit. O podobnou změnu na národní úrovni usilovalo i Portugalsko a Španělsko.
Další problémy včelařů
Kromě označování medu je snahou také lépe chránit ubývající populaci včelstev. Evropský parlament již před dvěma lety, na návrh maďarského europoslance Norberta Erdőse (EPP), usiloval o přijetí akčního plánu na ochranu včel a včelařů. Ochrana opylovačů byla rovněž v zájmu bývalého českého europoslance Pavla Poce (ČSSD). Nyní by v tom mohla pomoci také očekávaná strategie pro ochranu biodiverzity, kterou by měla Komise zveřejnit na konci dubna.
Zdroj: EUROACTIV.cz
