Jak poznáme mor včelího plodu, co dělat okamžitě a co potom..
Klinické příznaky
Nákaza moru včelího plodu se projeví u zavíčkovaného plodu. Prvním příznakem, který by měl u včelaře vzbudit podezření, je mezerovitý plod. Dalším typickým příznakem jsou tmavá, propadlá a občas děravá víčka. Uhynulá včelí larva se mění na tmavohnědou lepkavou kašovitou hmotu, která se táhne a typicky zapáchá. Po vyschnutí uhynulé larvy vznikne příškvar, který je pevně přilepen na spodní stěně buňky.
Jak se včelstvo nakazí?
Dělnice nakaženou buňku poznají a vyčistí, při tom se však nakazí bacily moru. Samy neonemocní, ale přenesou nákazu na další zdravé larvy. Buňky plástvů zůstávají také zdrojem bacilů. Postupně se rodí méně mladušek, včelstvo slábne, až uhyne. Jejich zásoby naleznou a vyberou okolní včelstva a tím dochází k nakažení morem včelího plodu.
Postup včelaře
Co dělat, krok za krokem...
-
Podezření na mor včelího plodu (dále jen „MVP“).
-
Ohlášení – chovatel je povinen i podezření z MVP OKAMŽITĚ hlásit na místně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy (dále jen „KVS“).Nejlépe zavolat na ústřednu KVS, v pracovní dny od 7:15 do 15:45 jsou funkční pevné linky KVS. Mimo uvedený čas jsou v provozu krizové linky pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace.
-
KVS prostřednictvím svého inspektora provede místní šetření se sepsáním protokolu o kontrolním zjištění, který může být i zaslán.
-
Při pozitivním nálezu (klinický příznak nebo příznaky) provede inspektor odběr vzorku pro laboratorní vyšetření. Tento vzorek včelař neplatí. Včelař má od okamžiku vyhlášení předběžných opatření (většinou přímo na místě) povinnost tato opatření plnit. Mezi nařízená opatření patří např. zákaz manipulace se včelami, jejich přemisťování, prodej, manipulace s dalšími včelařskými pomůckami ze stanoviště apod.
-
Potvrdí‑li laboratoř výskyt MVP ve vzorku, nařídí KVS dvě Mimořádná veterinární opatření (dále jen „MVO“). První se týká přímo stanoviště (ohniska) a likvidace dle rozsahu zamoření, potvrzených nálezů a termínu likvidace. Druhé se týká zřízení ochranného pásma (dále jen „OP“) v okruhu nejméně 5 km kolem ohniska s tím, že pokud OP částečně zasahuje do nějakého katastrálního území, KVS rozhodne, zda se do OP zahrne celé katastrální území.
-
Likvidace dle nařízeného MVO na stanovišti za přítomnosti inspektora KVS a dalších určených členů likvidační komise (zástupce ZO ČSV, obce, popřípadě hasičů). KVS vydává Protokol o likvidaci včelstev a zařízení. Tento slouží jako nedílná součást žádosti o náhradu škody (dále jen „Žádost“). Od tohoto dne začíná běžet lhůta 12týdnů na podání žádosti o náhradu škody. Pak je nárok promlčen.
-
Žádost se podává formou vyplněného formuláře žádosti potvrzeného KVS a dále se k žádosti přikládá kopie rozhodnutí o uložení MVO, kopie potvrzeného protokolu o likvidaci (potvrzeného zástupcem KVS a ZO ČSV) spolu se soupisem likvidovaných potřeb s uvedením jejich popisu dle ceníku ČSV a údaji o rocích výroby (i u rámků). Rovněž je třeba doložit další náklady, které byly spojené s likvidací (prostředek na utracení včel, nákup nebo provedení dezinfekce…).
-
Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“), odbor živočišných komodit 17210. Doporučeně nebo osobně tak, abyste měli podací lístek nebo jiný doklad o tom, že jste dodrželi stanovenou lhůtu k podání (viz bod 6). Od tohoto dne běží MZe lhůta 30 dnů na posouzení případu, ve složitějších případech je lhůta prodloužena na 60 dnů.
-
MZe vydá rozhodnutí o přiznání/nepřiznání náhrady s jeho vyčíslením dle dodaných materiálů (viz bod 7) a k tomu přikládá formulář „Vzdání se nároku na podání rozkladu“. Ten slouží k tomu, aby v případě, že s výrokem souhlasíte, nemusela plynout 15 denní lhůta na „odvolání“.
-
MZe do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zajistí proplacení přiznané náhrady na účet uvedený chovatelem v žádosti o náhradu.
Postup základní organizace
Postup základní organizace v případě, že bylo vyhlášeno nařízení KVS o moru včelího plodu...
-
ZO ČSV vzhledem k termínům uvedeným v MVO k MVP, kde je zřízeno OP (viz bod 5) pro odevzdání vzorků, prostřednictvím svých důvěrníků oznámí neprodleně tuto informaci včelařům, kteří vloží do úlů podložky k odběru vzorku měli. Mohou použít i speciální podložky k tomuto účelu od Výzkumného ústavu včelařského, které pak mohou uplatnit k proplacení, při Žádosti (viz bod 6.).
-
ZO ČSV předá vzorky měli na KVS s dvěma objednávkami laboratorního vyšetření. Jednu, potvrzenou, si nechápro přiložení k Žádosti (viz bod 6.).
-
KVS předá vzorky k vyšetření do státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“).
-
SVÚ pošle ZO ČSV protokol o zkoušce a fakturu k zaplacení. Oba doklady jsou nutné k Žádosti (viz bod 6.).
-
ZO ČSV podá Žádost, ke které přikládá kopii nařízení o MVO, objednávku laboratorního vyšetření, potvrzenouod KVS (viz bod 3.), kopii protokolu o zkoušce z SVÚ (viz bod 5.), kopii faktury a dokladu o proplacení, plnoumoc o zastupování včelařů, registrační list ZO ČSV, popřípadě i doklady s prokázáním přímých nákladů na odběr vzorků (detekční podložky…).
-
Žádost se podává formou vyplněného formuláře žádosti potvrzeného KVS a dále se k žádosti přikládá kopie nařízení o uložení MVO v OP. Nejzazší termín pro podání Žádosti u náhradu nákladů spojených s vyšetřením vzorků měli je 12 týdnů od ukončení MVO v OP. Pak je nárok promlčen.
-
Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“), odbor živočišných komodit 17210. Doporučeněnebo osobně tak, abyste měli podací lístek nebo jiný doklad o tom, že jste dodrželi stanovenou lhůtu k podání(viz bod 6). Od tohoto dne běží MZe lhůta 30 dnů na posouzení případu, ve složitějších případech je lhůta prodloužena na 60 dnů.
-
MZe vydá rozhodnutí o přiznání/nepřiznání náhrady s jeho vyčíslením dle dodaných materiálů (viz bod 7) a k tomu přikládá formulář „Vzdání se nároku na podání rozkladu“. Ten slouží k tomu, aby v případě, že s výrokem souhlasíte, nemusela plynout 15 denní lhůta na „odvolání“.
-
MZe do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zajistí proplacení přiznané náhrady na účet uvedený chovatelem v žádosti o náhradu.
Foto: Martin Paleček