8. 3. 2018
Portál farmáře e-AGRI uveřejnil dne 6.3. informaci, že od 5. 3. 2018 je na portálu farmáře, tak i ve veřejném LPIS zpřístupněna nová funkcionalita, a to zobrazování stanovišť včelstev (http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/novinky/vcelstva-v-lpis.html).
Stalo se tak na základě legislativních změn, o kterých jsem informovala v příloze únorového čísla Včelařství.
To, že zobrazování stanovišť včelstev je otevřené všem, z toho stejně jako mnoho včelařů, kteří mi volají a píší, radost nemám.
Mohu všechny naše členy ubezpečit, že proti úplnému otevření LPIS z hlediska stanovišť včelstev jsme protestovali již před více než rokem a půl, kdy se tvořil nový rostlinolékařský zákon a projednával se způsob informování o stanovištích včelstev, když se zruší úloha obcí v tomto směru. Důvodem našeho protestu byly obavy včelařů o včely a včelařský majetek. Nijak nezajištěná stanoviště včelstev umístěná ve volné přírodě jsou často terčem vandalů a zlodějů. Největší obavy jsou o včelstva v pohraničí. Naše nákazová situace je mnohem lepší než u našich sousedů a to by mohlo být důvodem krádeží včelstev ve větším rozsahu zvláště, když lze informace získat pár kliknutím v počítači. Ministerstvo zemědělství ale argumentovalo tak, že ošetřovateli porostů nejsou jen zemědělci, ale také obce, města, která ošetřují parkové porosty, České dráhy mají povinnost starat se o náspy, majitelé golfových hřišť také ošetřují rozsáhlé plochy atd. Tyto subjekty nemají povinnost jako zemědělci být v LPIS, ale mají jako podnikatelé ve smyslu zákona o rostlinolékařské péči a prováděcí vyhlášky oznamovací povinnost vůči včelařům. Bez přístupu do LPIS by tak neměly, kde zjistit stanoviště včelstev, a komu včelstva patří.
Věřte, že jsme se snažili. Žádali jsme MZe ČR, aby našlo jiný způsob informování těch podnikatelů ošetřujících porosty, kteří nejsou uvedeni v LPIS. Ale evidentně na jiný způsob než zpřístupnit LPIS se stanovišti včelstev všem, nepřišli.
V zářiovém čísle Včelařství v r. 2016 jsem pod názvem článku 'Krabice na obecních úřadech by měly zmizet' o tomto nebezpečí informovala takto:
'Princip této změny byl již připravován v r. 2013, ale nebyl dotažen do konce. Tehdy i dnes, pokud bylo jednáno se zástupci ČSV, byla tato změna přijímána jen tehdy, pokud nedojde k otevření údajů o stanovištích pro veřejnost, ale jen pro ošetřovatele porostu – pro zemědělce. Původně v tomto ohledu panoval konsenzus. Obrat nastal až na posledním červencovém jednání, kdy vyšlo najevo, že zemědělci nejsou jedinými ošetřovateli porostů, které zavedeny v LPIS nejsou a nelze je k tomu nutit. Přístup veřejnosti k údajům o stanovištích včelstev ČSV odmítl. Odcizení včelstev a vandalismus, to jsou hrozby, které včelaři především vnímají a vše, co může tyto obavy zvýšit, není pro nás přijatelné. Jednání skončilo otevřené, bez konkrétních závěrů. Jestli se najde jiné, pro včelaře příznivější řešení, není zatím jasné. Své výhrady svaz vyjádřil. Jestli budou přijaty, to je otázka.'
Další polohou stížností členů, které se ke mně dostávají v souvislosti se zveřejněním stanovišť včelstev, je názor, že došlo k porušení zákona o osobních údajích a že je za to svaz odpovědný.
Není tomu tak. Údaje, které na základě zákona o plemenářské péči a vyhlášky o evidenci hospodářských zvířat chovatel včel poskytuje k 1.9. každý rok Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. (ČMSCH). Společnost tyto údaje zpracovává a pravidelně na základě těchto hlášení údaje aktualizuje v IZR (integrovaný zemědělský registr). Z tohoto systému si MZe ČR údaje stáhne do veřejné části LPIS (evidence hospodářství podle objektů určených k chovu zvířat), kde zobrazí stanoviště včelstev jednotlivých chovatelů včetně údajů, které poskytli do IZR prostřednictvím ČMSCH. To znamená, že poskytl-li chovatel kromě svého jména, bydliště, katastrální území, parcelní čísla stanovišť včelstev také telefon a e-mailovou adresu, to vše se kromě počtu včelstev na stanovišti objeví v systému LPIS. Podle mého názoru, čím přesnější je spojení na včelaře, tím lépe. Jde přece o to, aby ošetřovatel porostu mohl včelaře, co nejjednodušším a nejrychlejším způsobem informovat o zamýšleném postřiku.
Podle § 51 odst. 2 je profesionální uživatel povinen zjistit prostřednictvím evidence hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat, nyní po novele zákona o zemědělství i k chovu včelstev, v LPIS informace k umístění stanovišť včelstev v okruhu 5 km od hranice pozemku, který má být ošetřen přípravkem na ochranu rostlin pro včely nebezpečných nebo zvlášť nebezpečných. Na základě tohoto ustanovení došlo k zpřístupnění uvedených údajů elektronickou cestou.
Zcela nepochybně ČSV žádné údaje svých členů do těchto systémů evidence nedal a předpisy o ochraně osobních údajů tak neporušil.
Ze strany ČMSCH jsme byli ubezpečeni, že z hlediska ochrany osobních údajů v rámci evidence IZR a LPIS je vše v souladu s právními předpisy a tedy v pořádku.
Nezbývá než doufat, že nová právní úprava přinese víc dobrého než zlého a že se naše obavy nenaplní.
Mgr. Jarmila Machová, předsedkyně
