18. 8. 2019
Z krajiny mizí včely, čmeláci a motýli. Trendem začíná být pěstování medonosných směsí. Jak udělat medonosnou zahradu? Co s trávou? Sekat nebo nechat růst?
„Ve městech i na vesnicích jsou zámkové dlažby, asfalt, vzorně vysečené trávníky. Včela, čmelák ani motýl tak nemá důvod do urbanizované krajiny letět. Proto stojí za to vyčlenit kousek zahrady pro medonosné rostliny. To jsou všechny, které produkují pyl nebo nektar,“ říká Jan Prášil, ředitel firmy SEMO Smržice.
Včel a čmeláků ubývá
„Bez včel a čmeláků by nebyla zelenina, ovoce, ani bylinky,“ dodává Jan Uhlíř ze Svazu včelařů. Na rozhovor přišel i patřičně oblečený, jeho kšandy zdobily včely s plástvemi. „Včela a rostlina žijí v symbióze už 80 miliónů let. Za posledních několik desetiletí je úbytek opylovačů v řádu několika desítek procent.“
Jak tedy udělat medonosnou zahradu? Podle Jana Prášila jsou zajímavé směsi, které kvetou od jara do podzimu nebo bylinková oáza. „Je potřeba vědět, že ne vše medonosné lahodí oku. Nádherná rostlina je svazenka, ale ta kvete 6 až 8 týdnů, a pak jsou z toho rezavé klacky.“ Zahrádkáři řeší také otázku, zda sekat nebo nesekat trávu. „Je třeba, aby to byla rozkvetlá louka, ne přerostlá tráva, která včelám nic nepřinese. Budou tam jen klíšťata a slimáci,“ dodává Jan Uhlíř.
Co včela sní, takový je med
Rostliny mají na kvalitu medu zásadní vliv, říká Jan Uhlíř. „Včely sbírají nektar od jara. To jsou různé ovocné stromy, pak med lipový. Jsou také speciály, například v Olomouci je spousta japonských jedlínů.“
Může se jíst med z květů jedovatých rostlin? Tak zněl dotaz od posluchačů. Konkrétně se jednalo o břečťan. „Je to jedna z posledních pastev pro včely, a velice dobrá. Lidé nemusí mít strach, že by byl med toxický. Jediná výjimka u nás je žlutý rododendron, ale to by musel být med pouze z něj, a museli byste ho sníst kila. U nás je med prudce jedlý,“ dodává Jan Uhlíř ze Svazu včelařů.
Jak založit včelstvo? Které rostliny jsou medonosné? Více uslyšíte ze záznamu.
Zdroj: Český rozhlas Dvojka
