19. 4. 2018
Vážení přátelé, nejasnosti a časté dotazy kolem novely veterinárního zákona § 27a odst. 1 písm. d) - prodej medu ze dvora, která toto ustanovení zcela přeformulovala, se pokusil ve svém příspěvku srozumitelně zpracovat předseda Komise pro zdraví včel ČSV MVDr. Jan Krabec:
Novelou veterinárního zákona (zákon č. 302/2017 Sb. ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony) došlo k těmto změnám v § 27a, který se týká prodeje malých množství vlastních produktů z prvovýroby.
Původní text ve veterinárním zákonu platném do 31. 10. 2017
Chovatel může v malých množstvích
d) prodávat med pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti, ve svém hospodářství, na stanovišti včelstev, v tržnici nebo na tržišti, anebo jej dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž se nachází stanoviště včelstev; je-li med prodáván v tržnici nebo na tržišti, anebo dodáván do maloobchodní prodejny, musí být označen jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu, druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství, a je-li dodáván do maloobchodní prodejny, také datem minimální trvanlivosti,
Nový text veterinárním zákonu platném od 1. 11. 2017
Chovatel může v malých množstvích
d) prodávat med, mateří kašičku nebo včelí vosk pocházející z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo jej dodávat do místního maloobchodu. Chovatel včel, který med použije v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb, nemusí med označit stanoveným způsobem.
Za místní maloobchod podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se považuje maloobchod podle předpisu Evropské unie, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů, který se nachází na území České republiky a který produkty uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodává přímo spotřebiteli
Hlavní rozdíly:
-
komodity, které lze formou „prodeje ze dvora“ uvádět na trh, byly rozšířeny o mateří kašičku, včelí vosk
-
formy uvádění na trh jsou stejné s výjimkou vymezení pojmu místního maloobchodu, protože se změnila definice „místního maloobchodu“. Původně se místním maloobchodem rozuměla maloobchodní prodejna, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a která je na území kraje, v němž se nachází stanoviště včel (viz vyhláška č. 289/2007 Sb., § 15). Nyní je místním maloobchodem maloobchod, který se nachází na území celé České republiky a nemíní se maloobchodem jen prodejna, ale jsou to i jiná zařízení dle definice v nařízení 178/2002, konkétně „maloobchodem“ se rozumí manipulace s potravinami nebo jejich zpracování a skladování v místě prodeje nebo dodávky konečnému spotřebiteli; zahrnuje distribuční terminály, provozy veřejného stravování, závodní jídelny, podnikové restaurační služby, restaurace a další podobné stravovací provozovny, obchody, distribuční centra supermarketů a velkoobchodní prodejny;
Lidsky řečeno, dříve se med z vlastní produkce mohl prodávat v malém množství z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházely na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo mohl být dodáván do maloobchodní prodejny, která zásobovala přímo konečného spotřebitele a která byla na území kraje, v němž se nacházelo stanoviště včel. Dnes se med z vlastní produkce může prodávat v malém množství z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo jej dodávat do prodejen, jídelen, restaurací a do jiných maloobchodních zařízení na celém území ČR.
-
Změny jsou i ve značení medu prodávaného formou „ze dvora“. Stejné je, že se značí jen med prodávaný na trhu a tržnici a dávaný do výše uvedeného maloobchodu s jedinou výjimkou, kterou je případ, kdy chovatel včel je zároveň provozovatelem restaurace, jídelny …, ten svůj med do tohoto svého zařízení může dodávat bez jakéhokoliv označení. Teď se to sjednotilo, a přesně stanovilo. Dříve měl být med prodávaný na trhu a tržnici značen jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu, druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství. Med dodávaný do maloobchodu měl být značen stejně, tj. jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu, druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství a navíc také datem minimální trvanlivosti. Toto dnes již neplatí, řídíme se obecnými požadavky na značení balených potravin, tj. zejména nařízením (ES) č. 1169/2011 a zákonem č. 110/1997 Sb. s využitím vyhlášky č. 76/2003 Sb.. Takže jak označit med?
-
Název: Med (nepsat „včelí“, protože definice medu ve vyhlášce č. 76/2003 Sb. je vyhrazena jen pro med, který produktem včel) a pokud je med získán vytočením, lisováním, vykapáním nemusí už být označen jako květový nebo medovicový, stačí název „med“. Název lze doplnit o slova jako „lipový“, „ze šumavských strání“ apod. – viz § 9 odst. 2 vyhlášky č. 76/2003 Sb.: „značení medu, s výjimkou filtrovaného medu a pekařského medu (průmyslového medu), může být doplněno následujícími údaji:
a) regionálním, územním nebo místním označením původu, pokud výrobek pochází zcela z uvedeného zdroje původu,
b) ve vztahu k původu medu názvem 'jednodruhový' nebo 'smíšený',
c) druhem rostlin, z nichž pochází, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného druhu a má odpovídající organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky, třeba pylová zrna z uvedené rostliny,
d) specifickými kritérii jeho jakosti.“ Nepřípustná jsou zdravotní a výživová tvrzení, která nejsou dostatečně průkazná a pouze se obecně tradují.
-
Jméno, příjmení a adresa bydliště chovatele nebo jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele v případě právnické osoby.
-
Údaj o množství: Hmotnost: X g (uvádět v hmotnostních nebo objemových jednotkách
-
Původ: kde byl med získán; tj. uvést: Původ: Česká republika (ne ČR nebo CZ).
-
Datum minimální trvanlivosti: jsou tyto možnosti, jak toto uvést:
Datum minimální trvanlivosti do: den, měsíc, rok
nebo
Datum minimální trvanlivosti do konce: měsíc, rok (v případě, že si výrobce stanoví trvanlivost nejvýše v délce 18 měsíců)
nebo
Datum minimální trvanlivosti do konce: rok (v případě, že si výrobce stanoví trvanlivost delší než 18 měsíců)
Veterinární zákon se odkazuje na vyhlášku č. 289/2007 Sb., kde jsou ještě údaje nesladěné s novým veterinárním zákonem, takže se očekává v nejbližší době novelizace i této vyhlášky.
Toto vše se týká včelařů, kteří nejsou KVS registrováni ani registrováni a schváleni, prostě nepožádali o nic, protože nemají ani povinnost se registrovat. Musí však uvádět na trh jen med z vlastního chovu a uvádět ho na trh v množství max. 2 tun/rok.
Včelař, který má jen med od vlastních včel, ale překračuje požadavky na množství medu uváděného na trh (2 t/rok) nebo ho hodlá uvádět na trh např. formou prodeje na trhu mimo území ČR (v Německu, Rakousku apod.), musí být registrován KVS. Pokud však med dodává pouze do výkupu, stačí mu povinná registrace chovatele podle plemenářského zákona, tedy ne u KVS.
Včelař, který získává, zpracovává a uvádí na trh med od různých chovatelů, musí požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku.
Podle současných právních předpisů zpracoval:
MVDr Jan Krabec,
předseda KZV RV ČSV
